středa, října 27, 2004

RÁJ HAŠIŠE

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz
Užívání konopí bylo v minulosti běžným jevem na Středním východě, zvláště po nástupu islámu, který zakazuje pití alkoholu. V Egyptě, pověstném ráji kuřáků, užívali konopí - smst - před více jak třemi tisíci lety. Někteří badatelé se domnívají, že se zde kouřil hašiš za účelem věštění a vizionářství. Egypťané prý také věřili, že jim kouření zvyšuje inteligenci. U příslušníků tajného a elitního muslimského mystického řádu súfíjů se stal hašiš součástí náboženství samého. Súfíjové věří, že duchovní osvícení nelze dosáhnout prostřednictvím rozumového vnímání, ale pouze za změněného stavu vědomí, například pomocí hašiše. Tito "středověcí hippies" uctívali spirituální kvality konopí a učili, že konopí - hašiš projasňuje ducha a překonává stinné stránky lidské duše. I přes snahu skrýt kvality rostliny před prostým lidem a pozdější tabuizaci a zákazy z řad muslimských duchovních se užívání konopí pro spirituální účely a potěšení stalo pro islámský svět běžným jevem.
"Fajfka kifu před snídaní dá muži sílu sta velbloudů na dvoře," praví arabské přísloví. Další však varuje: "Kif je jako oheň - trochu hřeje a trochu pálí." Na severu Afriky lidé kouří konopí - kif, který nosí ve váčku (mottoni) s více kapsičkami. V každé ze třech až čtyřech přihrádek má být jiný druh kifu, který pak majitel nabízí hostům podle toho, do jaké míry je má v úctě a lásce. Kif se kouří ve speciální dýmce (chquofa). Dodnes mají mnozí lidé ve svých domech místnost - kuřárnu hašiše, kde se má mladá generace seznamovat s tradičními příběhy, tanci a písněmi. Kouření kifu, narozdíl od požívání alkoholu, zde totiž není v rozporu s islámem, je tradičně chápáno jako součást víry a všeobecně tolerováno.

úterý, října 26, 2004

BE STONED!

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Mnoho kultur spojuje konopí s úctou k mrtvým, zejména pro jeho schopnosti transcendovat prostorové a časové hranice. Pradávní Skytové podstupovali po pohřbu očisťující rituál k uctění mrtvých. Ve speciálním stanu inhalovali dým vzniklý vhozením konopných semen na rozžhavené kameny. V pohroužení podobném transu takto příbuzní zesnulých doprovázeli duši mrtvého na jeho cestě na věčnost. Dodnes se zvyk vhazovat hrst semen konopí do ohně jako obětování za mrtvé zachoval v některých částech východní Evropy. Podobné techniky "vykuřování" se využívalo i v ruském lidovém léčitelství při léčbě bolestí zubů. Někteří Rusové totiž věří, že bolest způsobuje červ. Kouř vzniklý vhozením semen na rozžhavené kameny se inhaloval právě k jeho vyhánění. Německý antropolog a spisovatel Christian Rätsch, autor knihy "KONOPÍ, léčebný prostředek v dějinách lidstva", připouští, že se z této techniky možná odvozuje význam slova "stoned" - "zhulen". Již řecký historik Hérodotos při svém popisu skytského rituálu poznamenal: "Skytové při tom pociťují slastnou rozkoš, ... uchváceni dýmem, hlasitě křičí." Za účelem zbavení se starostí, nouze a smutku takto vdechovali kouř například i Asyřané.

pondělí, října 25, 2004

SVATÝ KOUŘ - MÍSTO KONOPÍ V DUCHOVNÍ KULTUŘE

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Psychedelické účinky konopí - Cannabis - byly člověku známy dávno předtím, než objevil jeho další možnosti. Jeho užívání coby prostředku změny vědomí je součástí nejstarších kultur lidstva.


KRÁL KUŘÁKŮ
Objev mnohostranného využití konopí je připisován šamanům, dodnes uznávaným národy jihovýchodní Asie. Za prapůvodního a prvního šamana vůbec je považován Šiva, bůh tvoření, destrukce a blaženství, který také zaujímá přední místo v hinduistickém panteonu. Jeho jméno v nepálštině (vijaya - vítězoslavný) bylo synonymem pro označení konopí již ve védských spisech. Podle indické mytologie bylo konopí přítomno po boku Šivy při zrození světa, Vítězoslavný podle pověsti konopí objevil a vysel je v Himálaji lidem pro radost. Tento "král a největší milovník konopí" jim dal také recepty k jeho upotřebení. Konopí se v této části světa používá k přípravě posvátných nápojů bhang nebo se společně s dalšími přísadami kouří ve speciálních dýmkách - chilamech (symbol Šivy - krále kuřáků). Díky kouření konopí jsou prý šamani například schopni připravit mimořádné léčebné prostředky. Popel z dokonale vykouřené dýmky je pak v Himálaji považován za lék svatý a vůbec nejlepší.
Sádhúové, horliví vyznavači Šivy, dodnes užívají konopí při svém putování zemí. Tito potulní asketové pijí bhang, který jim poskytuje spirituální sílu a přibližuje osvícení, pomáhá jim prý také soustřeďovat myšlenky na božské záležitosti. Díky konopí sádhúové snáze překonávají utrpení, které jim přináší fyzické nepohodlí, odříkání a dlouhé půsty bez jídla a vody. Po kouření ganjy mohou vnímat Šivu ve všech jeho zjeveních. Ne vždy však v Indii souviselo užívání konopí s náboženstvím. Například bojovníci pili bhang před bitvou pro uklidnění nervů a léčila se jím také řada nemocí.

úterý, října 19, 2004

Konopí jako klíč k otevření bran trvale udržitelného rozvoje

Konopí je univerzální rostlina. Je využitelné snad ve všech odvětvích činnosti dnešního člověka.
Pěstování konopí přináší nová pracovní místa, oživuje zemědělský a strojírenský průmysl jako i další odvětví ekonomiky a umožňuje znovunavázat vztah člověka a přírody - to vše za přispění moderní technologie.
Vzhledem k ohromným znalostem člověka v živých i neživých oblastech bádání je víc než pravděpodobné, že lidstvo dokáže vytvořit syntézu, skloubit nabyté znalosti s věděním našich předků. Následující odstavce se pokouší naznačit způsob a objasnit místo, které v tomto procesu může připadnout konopí.

Konopí je tzv. kulturní bylinou. Jejímu využití, případně pěstování se věnovaly všechny nám známé civilizace neolitickými počínaje – od Mezopotámie po Řecko a Řím, od Číny po Rusko, od Egypta po Střelkový mys, od Severní Ameriky k Jižní. Například v nepálské tradici, spojující různé náboženské směry oblasti, je Šiva, první prapůvodní šaman, nazýván také Bhangberi Baba, „král konopí“.

Od počátků zastávalo konopí hned několik funkcí:

Funkce průmyslová – nejčastěji bylo využíváno silné, dlouhé, extrémně trvanlivé vlákno pro výrobu lanoví, síťovin, textilií, místně i jako stavební materiál, později v Číně pro výrobu papíru. V potravinářství bylo hojně využíváno semeno pro jeho vysokou nutriční hodnotu a lahodnou chuť (olej, koření, krmivo pro dobytek…)§. Konopný olej pro své blahodárné účinky na pokožku těla i hlavy našel uplatnění také v kosmetice, dále se používal pro výrobu barev a na svícení (svítil prý i v bájné Alladinově lampě).
Funkce duchovní – konopí sloužilo v různých formách v mnoha kulturách k povznesení mysli celých společenstev. Hrálo důležitou roli při rituálech, bylo prostředkem spojení s Bohy, ale i prostředkem zábavy a relaxace.
Funkce léčebná – brzy byly objeveny léčebné účinky konopí. Medicína využívala všech částí rostliny od květů po kořeny. Čínský mýtický lékař Shen – Nung (Shennong) naučil podle pověsti člověka pěstovat patero druhů obilí (mezi nimi konopí), sestavil na základě vlastních pokusů nauku o léčení (podle pověsti v roce 2737 př. n. l.). Uvádí v ní, že konopí léčí ženské slabosti (nepravidelnou menstruaci, migrény), dnu, revmatismus, malárii, beriberi, zácpu a duševní nepřítomnost.
Z dalších pramenů víme, že stonek působí odvodňovacím močopudným způsobem, že olej pomáhá proti suchu v krku, pryskyřice samičích květů tlumí bolesti nervového systému, konopné směsi jsou vhodným afrodisiakem, ale mohou působit i jako sedativa a že v některých kulturách ženy užívají konopí před porodem pro lepší komunikaci s dítětem. Užití konopí k duchovním a lékařským účelům bylo ne náhodou úzce propojeno s šamanismem. K dosažení žádoucích účinků je mnohdy třeba víc než je pár tahů z trávy.
I moderní lékařství mělo dlouhou dobu účinky konopí na zřeteli. Byla provedena celá řada výzkumů potvrzujících poznatky šamanů a léčitelů. S výskytem některých nových tzv. civilizačních chorob se rozšiřuje i možnost použití marihuany. Její užívání jak potvrzují výzkumy i výpovědi pacientů pomáhá snášet účinky chemoterapie i některé projevy nemoci AIDS, snižuje nitrooční tlak a léčí tak zelený zákal, pomáhá předcházet epileptickým záchvatům, tlumí projevy, zpomaluje a mnohdy i zastavuje postup roztroušené sklerózy, tlumí bolest a nežádoucí projevy u paraplegiků a qadraplegiků i dalších onemocnění. Výčet není zdaleka úplný. Výzkum účinků některých cannabinoidů není u konce (v 80. letech se českoslovenští vědci zabývali silnými antiseptickými účinky cannabinoidu CBD, který hubil infekce imunní vůči běžným antibiotikům).
Unikátní podíl nenasycených mastných kyselin zvyšuje imunitu živých tvorů, kyselina linolová a linoleová léčí celou řadu kožních problémů (např. lupénku).
Vraťme se k obecným vlastnostem konopí. Jedná se o jednoletou dřevitou bylinu rostoucí ve všech klimatických pásmech mimo extrémních. Je tedy vysoce přizpůsobivá (vyskytuje se v mnoha variacích), odolná vůči škůdcům a má blahodárné účinky na kvalitu půdy (rekultivační schopnosti), když dokáže absorbovat i některé těžké kovy. Nejvhodnějším hnojivem je chlévský hnůj, rostlina se obejde bez speciálních přísunů vody i bez pesticidů. Je tedy ideální ekologickou plodinou poskytující suroviny k uspokojení biologických i sociálních potřeb člověka.
Její využití sahá od drobných předmětů denní spotřeby (potravinové doplňky, kosmetika, papír, obuv, oděvy, barvy, laky, obalové materiály…) přes stavbu a vybavení budov (izolační materiál, „betonové“ a dřevotřískové desky, potrubí…) po průmyslové hi-tech využití (automobilový, letecký a kosmický průmysl, skate a snowboardy, palivo atd.).
Všechny výrobky jsou bezodpadové – dobře rozložitelné v přírodě a recyklovatelné, navíc lokálně dostupné.
Prohibice marihuany a potlačení konopného průmyslu bylo cíleným tahem americké administrativy konce 30. let, jejíž představitelé vsadili na akcie ropného, dřevařského, zbrojního a farmaceutického průmyslu. Tento trend se nejen s americkou vládou táhne dodnes; jeho nejmladším představitelem je G. W. Bush, jehož otec se v roce 1976 zasadil za zrušení všech probíhajících lékařských výzkumů čtyřset cannabinoidů obsažených v konopí. To vše v zájmu farmaceutických společností jako Lilly, Abott, Bristol, Pfizer a dalších.
Sektářský a mafiánský ropný monopol, jehož prosperita je založena na netržním potlačení konkurence a na hrubé externalizaci výroby, působí dnes i proti svým vlastním tvůrcům.
Při přechodu k trvale udržitelné společnosti je třeba omezit naši závislost na stávajících výrobních a distribučních strukturách na minimum a nahradit ji lokální ekologickou produkcí a spotřebou. Pro zvládnutí těžkého přechodového období je tu konopí. S jeho pomocí je možné sjednotit naši snahu o život v lepší, zdravější, mírumilovné společnosti.
http://www.konopa.cz

Životopis konopné rostliny

Využívání konopí je známo několik tisíc let. Nejstarší údaje o používání Cannabis pocházejí z doby před sedmi tisíci lety ve staré Babylonii. Zásluhy za největší rozmach v pěstování i všestranném využívání této rostliny v dějinách ovšem patří Číně. První zprávy o pěstování konopí na čínské půdě (výrobě lan, rybářských sítí a tkanin), pocházejí z doby kolem 3. tisíciletí př. n. l., kdy čínský císař Sheng-nung přikázal svým poddaným, aby jej pěstovali na vlákno. Konopná vlákna ze starého šatstva a sítí se v té době používala při výrobě papíru, který činila tak trvanlivým, že se dochoval dodnes v hrobech datovaných 100 let př.n.l. (Konopný papír se dodnes ve světě používá např.: na bankovky v Kanadě nebo na lepší vydání Bible.) Další zprávy o konopí obsahuje text z doby 1500 – 1200 let před naším letopočtem, který dokumentuje znalost pěstování konopí v Číně, ale ne pouze kvůli vláknu. Semena konopí byla spolu s rýží, ječmenem, prosem a sójou nejstarším používaným zrním. Jako potrava bylo konopí používáno až do 1. či 2. století př.n.l., kdy bylo nahrazeno chutnějšími a produktivnějšími obilninami.

V prvním století našeho letopočtu popsal Dioskoridos velmi přesně celou morfologii rostliny, ale nezmiňoval se tehdy o jejích účincích na člověka. S tím mají bohaté zkušenosti až Indové, kde se pěstovalo konopí k získávání pryskyřice z květů samičích rostlin, která sloužila k výrobě hašiše (bhanga). Toho se využívá k náboženským účelům na území Indie dodnes. Staří Egypťané a Řekové konopí neznali. Herodot se zmiňuje o pěstování konopí u Skytů, kteří žili na území jižního Ruska. Ti ho v 7. století př. n. l. donesli do Evropy. Tuto rostlinu nalezneme na její cestě u keltských knížat, slyšíme o jejím využití u Vikingů, Tráků a objevíme v hrobě Adelgundy, královny Merowingů, jemné a nápaditě zpracované šaty z konopí. A dovolíme si tvrdit, že to byly její nejoblíbenější šaty, se kterými se nechtěla rozloučit – šaty pro věčnost.

Ve 13. a 14. století popsali arabští spisovatelé společenské užívaní Cannabis a z toho plynoucí pokusy o potlačení jeho nemedicínského používání. Nejkvalitnější přírodní konopné vlákno se po staletí používalo pro výrobu všech druhů textilií a oděvů, bot, ložního prádla, plachtoviny, lan, provazů a také knih, biblí, map, papírových peněz, akcií, cenných papírů, novin a malířských pláten. Z konopného semenného oleje se vyráběly prakticky všechny barvy, laky, i olej na svícení. Semena s vysokým obsahem rostlinných bílkovin byla jedním z hlavních zdrojů potravy člověka. Konopí bylo preferována pro svou kvalitu a nízké náklady oproti jiným surovinám. Léčebné a vědomí rozšiřující účinky pak uctívaly mnohé náboženské a esoterické směry světa. Konopí indické se v Číně používalo v lékařství jako anestetikum při operacích, k léčení zácpy, dny, malárie, revmatismu a menstruačních potíží. Ayurvédští indičtí lékaři léčí konopím epilepsii, deliria, koliku, gastritidu, anorexii, žaludeční nevolnosti, horečky, žloutenky, bronchitidu, lepru, poruchy sleziny, anémii, tuberkulózu, astma, dnu a malárii.

Do Evropy přinesli konopí severní cestou 2800 let př.n.l. Skytové a konopné vlákno se stalo na čas hlavní plodinou v historii téměř každé evropské země. Pylové analýzy zařazují domestifikaci konopí do r. 400 př.n.l. v Norsku, Anglii a Německu, ve Švédsku do roku 150 př. n.l atd. Řekové a Římané taktéž konopí používali (hlavně na lana a plachtoví), dováželi ho ze Sicílie a Galie.

S Kryštofem Kolumbem přeplulo konopí Atlantik, jako oblečení a také jako plachtovina. Konopná látka na sebe upozornila brzo svými dobrými vlastnostmi: na těle lehká a vzdušná, odolná proti mokru a vysoce trvanlivá. Američané nazvali tuto rostlinu “Hemp” a použili pro svou vlajku tuto látku. Levi Strauss vyrobil první džíny z konopí, které pro svou trvanlivost nosili především zlatokopové v době zlaté horečky.

Konopí se tedy rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. Třicátá léta a vynalezení stroje na mechanickou sklizeň konopí předpovídaly této rostlině skvělou budoucnosti.
http://zpravodajstvi.ecn.cz/

Co zaručeně nevíte o konopí

Pro širokou veřejnost je KONOPÍ v dnešní době opředeno mnoha předsudky, které jsou spojené většinou s závislostmi, kriminalitou a mýty. O možnostech využití konopné suroviny v průmyslu a zemědělství můžeme slyšet spíše od našich prarodičů než ve školních lavicích. S každým novým užitečným konopným produktem na pultech našich obchodů dostává tato skutečnost jiný rozměr. Potencionální přínos této rostliny, který je v posledních letech tolik podceňován, staví všechny ostatní užitkové rostliny do stínu. Nebezpečnost konopí v objektivním porovnání ke všem jiným drogám především alkoholu a tabáku, které jsou v ČR legálním a navíc ještě podporované reklamou, je skoro směšně malá.

Konopí seté (Cannabis sativa) je mnohostranně využitelná přadná i olejnatá zemědělská plodina, která je příkladem obnovitelného surovinového zdroje. Touto užitečnou rostlinou můžeme nahradit mnohé syntetické či vyčerpatelné suroviny. Především ty, které jsou námi užívané v současném globalizovaném světě pro uspokojení našich potřeb.

Konopný papír má své přednosti, oproti papíru z dřevitých složek, v pevnosti a trvanlivosti. Využití konopí pro jeho výrobu, by napomohlo ke snížení potřeby dřeva v tomto průmyslu a uvolnění prostoru pro jeho využití k jiným účelům. Je uváděno, že konopí vytvoří 2,5krát vyšší produkci fytomasy za rok ze stejné plochy jako les (Strašil, 1998). Jiná literatura (Vrzalová, Fric 1994) uvádí, že při výnosu 7 t/ha se získá cca 6 m3 dřeva, což převyšuje roční produkci borového lesa (cca 5 m3 ).

Ze semen, podobně jako ze semen řepky olejky, lze vyrábět bionaftu a biooleje, které mohou být zpětně využity do zemědělské a lesní mechanizace. Tato bionafta a oleje mají ve srovnání s motorovou naftou nižší škodlivé účinky na životní prostředí.
Ze suchých nevyužitelných nebo přebytečných částí biomasy rychlerostoucích rostlin, mezi které patří i konopí, je možné získávat brikety, jejichž spalování by snižovalo spotřebu hnědého uhlí. Tím by se omezoval nárůst produkce emisí oxidu uhličitého, siřičitého a těžkých kovů, které vznikají jeho spalováním. Minimum popele, které vzniká spalováním fytomasy, může být naproti tomu využitelné jako draselno-fosforečné hnojivo.
V současné době je textilní průmysl zaměřen z větší části na syntetická vlákna, jejichž. výroba má se svými surovinami a odpady negativní vliv na životní prostředí. Také jsou často opomíjeny nezastupitelné vlastnosti přírodních vláken, mezi které patří navlhavost, trvanlivost, prodyšnost, tepelně izolační schopnost a i další kladné vlastnosti související s výrobou, jako je menší výrobně-energetická náročnost a druhotná zpracovatelnost použitého materiálu. Pro tyto vlastnosti by mohlo najít konopí seté své místo v odvětvích textilního průmyslu.

V ČR dochází v posledních letech k redukci stavů skotu a tím poklesu ploch osetých zeleným krmením pro ně. Také díky šlechtitelskému úsilí a hnojení umělými hnojivy vzrůstá produkce tradičních zemědělských plodin. Tím se zvětšuje prostor pro alternativní plodiny mezi které se v dnešní době řadí i konopí seté.

S novým pohledem na konopí se začíná měnit legislativa ve prospěch konopí v zemích, kde bylo konopí zakázáno, nebo kde se vlivem okolností přestalo pěstovat. Tímto je uváděno pěstování konopí setého i do problematiky drogové, kterou mají v kompetenci orgány Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra, aj. Z tohoto důvodu jsou dnes šlechtěny odrůdy na co nejnižší obsah THC (Delta -9- Tetrahydrocannabinol; hlavní součást psychoaktivních látek obsažených v pryskyřici samičího květenství). V ČR je po tří letém výzkumu, který podporovali české vládní instituce, vypracována metodika pro pěstování 2 odrůd konopí setého s obsahem THC do 0,2 %.
http://zpravodajstvi.ecn.cz

sobota, října 16, 2004

Proč upadlo konopí v zapomnění?

Málokdo si dnes uvědomuje, že konopí bylo v minulosti velmi důležitou surovinou pro světový obchod. Proto se právě ve chvíli rozvoje konopářského průmyslu a ze strachu z konkurence spojili američtí lobující obchodníci z papírenského koncernu Hearst s "kolegy" z chemického koncernu Du Pont. Ty si spočítali, že by jim v případě plného využití obchodního potenciálu konopí hrozila ztráta několika miliard. Chemici si v té době nově nechali patentovat nylonové vlákno a zosnovali kampaň, ve které udělali z konopí "zabijáka mládeže".

Konopí se rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. V roce 1917 nastal důležitý zlom ve zpracovatelském průmyslu, kdy byl Goergeovi W. Schlichtenovi vydán patent na dekortikační zařízení které šetřilo práci, zlepšovalo kvalitu papíru a chránilo lesy tím, že vyrábělo laciný a lehce dostupný zdroj pro rostoucí spotřebu světového papírenského průmyslu. Nový stroj dokázal využít 95 % ze stonků konopí oproti předcházejícím 25% a zároveň snížit náklady. Konopí bylo na nejlepší cestě jak se stát nejvýznamnější složkou amerického a posléze i světového hospodářství. Proč se tak nestalo?

Roku 1931 v USA jmenoval Melon do své funkce Hooverova ministra financí, budoucího muže své neteře, Harry J. Aslingera vedoucím právě přeorganizovaného státního úřadu pro drogy a opiáty FBNDD. Aslinger vykonával tuto funkci po 31 let a přestože se při nástupu do funkce nijak významně o konopí nezajímal, brzy se stal výjimečně posedlý "zlem", pocházejícím z této rostliny, jejíž květy a listy považoval za skvrnu na tváři lidské rasy. Strach z neznámé látky v té době už zachvátil především státy na Jihozápadě, kde ji užívali hlavně černoši a Mexičané. V polovině 30. let udělal Anslinger co mohl, aby strach vystupňoval v hysterii. Využil své novinářské minulosti a přišel nejdříve s bombasticky a úsečně napsaným článkem "Marihuana - vrah mládeže", aby pak ve stejném duchu navázal sérií statí a knih, poukazujících na hrůzy, skryté za konzumací konopí: vraždy, sebevraždy, školáky sváděné "přátelskými cizinci". (Většina z jeho příkladů byla později samozřejmě vyvrácena.) Jakmile se Anslinger vydal na své tažení, přestal projevovat jakýkoli zájem o jiné zprávy o konopí než ty, které se daly zařadit do jeho katalogu ohavností s názvem "Droga zabiják". Prohlašoval o konopí, že je to "silné narkotikum, z něhož přímo čiší Vražda! Šílenství! Smrt!". Noviny ho milovaly. Oponentem se mu stal Národní institut semenných olejů reprezentující výrobce kvalitních maziv a barev, který udával, že konopný olej je velmi důležitý při jejich výrobě i v jiných průmyslových procesech. Zdůraznil také, že návrh Anslingerova protikonopného zákona je příliš obecný a podněcuje aktivitu potlačení tohoto významného odvětví průmyslu pod kontrolu úřadů, která může znamenat jeho likvidaci. V průběhu jednání vystoupil se zásadní námitkou proti Anslingerovu návrhu, také Dr. William Woodward, právní poradce při American Medical Association. Ten namítal, že konopí v léčebných preparátech nikdy zneužíváno nebylo a navrhované zákonné úpravy způsobí lékařům značné obtíže. Byl briskně umlčen. V té době distribuovaly farmaceutické společnosti dvacet osm různých konopných preparátů. Balíčky s marihuanovými cigaretami se prodávaly například jako lék na astma, jejichž použití nový zákon zrušil.
V srpnu roku 1937 bylo ve čtyřiceti šesti ze čtyřiceti osmi států Unie konopí zákonem Marihuana Tax Act zakázáno a jeho pěstování se stávalo pro farmáře stále míň atraktivním. V roce 1941 bylo konopí vyřazeno i z amerického seznamu léčiv - téměř po století rozšířeného užívání. Vládní dozor tak v podstatě zapříčinil úpadek konopného průmyslu, kdy federální agenti donutili majitelé inovujících fabrik zastavit svojí činnost. Jen několik farmářů pokračovalo v pěstování konopí až do vypršení povolení v padesátých letech.



Krátké znovuoživení zažilo konopí během války, kdy USA hrozil nedostatek této suroviny k výrobě plachet, sítí a lan pro armádu, neboť válka zabránila dovozu ze zahraničí. V rámci intenzivního programu bylo v roce 1943 v šesti státech na středozápadě osázeno 146 tisíc akrů* země. V roce 1943 americké ministerstvo zemědělství přišlo s propagačním filmem, nazvaným Hemp for Victory (Konopím k vítězství). Dle něj musel každý farmář, který chtěl pěstovat konopí, dodržovat nařízení zákona O marihuanové dani z roku 1937. To zahrnovalo povinnou registraci farmářovým nejbližším berním úředníkem a zaplaceni poplatku 1$ a v případě nedodržení nařízení přísné tresty. Tato tzv. "Licence" umožňovala farmáři, aby získal od registrované firmy prodávající konopí semena, zasel a pěstoval tuto plodinu a pak následně dopravil zralé, promáčené konopné stonky do konopného mlýna. Existenci tohoto dokumentu USA později popřelo. Film musely shlédnout všichni farmáři a podpisem potvrdit, že ho viděli. Navíc byla vydána brožura o pěstování konopí, kterou každý farmář obdržel. Také Německo v době války vydalo pro svoje farmáře příručku která doporučovala v těchto těžkých letech pěstování konopí. Nikdo si nepoložil otázku: Když bylo konopí tak důležité v dobách války proč ho nadále nevyužíváme i k mírovým účelům?

Po odchodu z oddělení pro narkotika stanul neúnavný důchodce Anslinger v čele americké delegace u Spojených národů, aby s drogami bojoval i na mezinárodní půdě. V roce 1961 se mu v této funkci podařilo donutit šedesát států k podpisu "Uniform Drug Convention" (Jednotné drogové konvence), zavazující strany, že v průběhu dvaceti pěti let skončí s užíváním konopí. Až v posledních letech došlo ke snížení obsahu THC v konopí, které se využívá pro technické účely a následnému odlišení konopí setého a konopí indického.
Zákonodárci, kteří používali v té době (a používají dodnes) velmi nechutné lživé propagandy a manipulace veřejným míněním pomocí smyšlených tragických příběhů k prosazení svých neopodstatněných návrhů, bohužel našli mnoho následovníků i mezi demokratickými státy.

Současně s platností zákona o dani z konopí se zanedbával vývoj strojů pro průmyslové zpracování konopí. Tuto americkou cestu pak následovalo mnoho států světa. Henry Ford sice ještě vyrobil prototyp automobilu z karoserie z konopných vláken, které používalo konopí i jako palivo, strach z "drogy marihuany" byl však větší a technické využití konopí postupně upadlo v zapomnění.
http://zpravodajstvi.ecn.cz

Konopí v dobách našich předků

Historie konopí je provázaná světovou historií nebo konopí a jeho produkty byli v minulosti součástí naeho dědictví a páteří mnoha nejstabilnějích a nejdéle trvajících kultur. Na celém světě lidé seli a sklízeli po několik generací svá konopná pole, dříve ne vůbec tuili, e jednou tato plodina vykázána z povrchu zemského ve prospěch fosilních paliv, dřevařského a petrochemického průmyslu. Z tohoto důvodu Vám na tomto místě přináíme článek o historii konopí z dob vlády králů a císařů, kdy konopí bylo běnou a nedílnou součástí ivota. Cena konopí tak závisela od ceny otroků a uívání od náboenské orientaci země. Konopný průmysl byl tak důleitou součástí hospodářství zemí, e se ve své době nejednou stal nástrojem intrik a manévrování vech světových velmocí.

Konopí se dostalo do Evropy zřejmě ze dvou směrů. Severní cesta vedla z jiního Ruska přes Litvu do severního Německa, védska, Holandska a Anglie. Touto cestou se vytvořily nízké typy severských konopí. Druhá cesta vedla z Persie po břehu Kaspického moře přes Tádikistán do Řecka, Itálie, jiní Francie a odtud do střední a západní Evropy.

V Anglii se konopí ve větí míře začalo pěstovat a za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v albětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl a konopí se začalo pěstovat následně i v britských koloniích Nového světa. Konopí se na území ameriky dostalo s rozvojem mořeplavby a díky jeho potřebnému vyuití při stavbě lodí. panělé a Angličané nali v Novém světě bohatá území a díky dobrým klimatickým podmínkám a svou přirozenou přizpůsobivostí k půdě nalo konopí své místo na tomto kontinentě. Nejprve roku 1606 v Kanadě a roku 1611 i ve Virginii pro potřeby námořnictva. Puritántí osídlenci je poté přivezli do Nové Anglie roku 1632. Velký důkaz o uitečnosti konopí se projevil v recyklačním průmyslu v Americe: staré konopné oblečení handry a lodní plachty se přeměňovali na papír. Otcové americké nezávislosti byli silnými obhájci národní ekonomiky zaloené na vyuívání konopí. Ve skutečnosti byli George Washington a Thomas Jefferson sami dlouholetými pěstiteli konopí. Cannabis - konopí bylo legálním platidlem (penězi) ve velké části Ameriky od roku 1631 a do počátku 19. století. Proč? Aby to povzbudilo americké farmáře pěstovat jetě více konopí. Před Americkou revolucí se konopné vlákno pouívalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozířilo také do panělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru. V severoamerických koloniích se zakrátko stala nenahraditelnou surovinou. Mnoho kolonistů mělo Bible a mapy vytisknuté na konopném papíře a větina jejich lampového oleje pocházela z lisovaných konopných semen. Produkce konopí se stala tak důleitou, e roku 1640 guvernér státu Connecticut nařídil, e rostlinu musí pěstovat kadý občan.

V Německu nastal rozmach konopí v 17. století, kdy se zde pěstovalo a na 375 tisících akrech*. Od 16. do 18. století byli konopným plachtovým a lany vybavené panělské, francouzské, britské, německé, holandské i italské obchodní lodě. Holanďané byli měli pokročilejí technologie při zpracování konopí. Holadnské větrné mlýny (samy vybavené konopnými plachtami) dodávali energii k lámání stonků konopí a výrazně tak etřili ruční práci Holanďanů, co umonilo vyrábět velké mnoství pláten a lan, kterých bylo zapotřebí k vybudování silné pozice námořního státu. Holandské zásoby nedostačovali k tak vysoké produkci a tak si "mistři větru" opatřovali konopný materiál výměnou s Ruském a Itálií. V polovině 18. století se ve Francii pěstovalo konopí a na 800 tisíci akrech. V 18. - 19. století v Rusku bylo konopí nejdůleitějí technickou plodinou, převáně pro výrobu vybavení velkých námořních lodí. Koncem 18. století produkuje Rusko 80 % konopí pouívaného na západě. Pod nadvládou cara a ruské ortodoxní církve mělo Rusko vzhledem k otrokům a nevolníkům levnou pracovní sílu, která produkovala konopí a do roku 1917. V druhé polovině 18. století kupuje Velká Británie 90 % konopí z Ruska a britské námořnictvo a světový mořský obchod je tak odkázán na ruské konopí. Jeden z hlavních důvodů války roku 1812, ve které bojovala Amerika proti Británii, byl přístup k ruskému konopí. V roce 1807 Napoleon a Ruský car Alexandr podepisují smlouvu, podle které Rusko přestane legálně obchodovat s Anglií. Cílem Napoleonovy strategie bylo zastavit dodávky ruského konopí Anglii, tímto zničit britské válečné loďstvo, které se bez kvalitních konopných plachtoví jen těko obejde a Velká Británie bude tak nucena ukončit svou blokádu Francie a kontinentu. Car tuto smlouvu nedodrel, toleroval nelegální obchod mezi Ruskem a Anglií. Spojené státy jsou nelegálním obchodem odříznuty od svého konopí z Ruska a Napoleon (ve spojenectví s Amerikou) napadá Rusko s úmyslem zabránit dodávkám konopí britskému válečnému loďstvu. V červnu roku 1812 pochoduje na Moskvu, ale následkem kruté zimy a ruské vojenské taktiky je poraen. V prosinci roku 1814 podepisuje Anglie smlouvu s Spojenými státy, v které souhlasí, e nikdy ji nebude obtěovat americké obchodní lodě (dováející také konopí z Ruska) a Spojené státy se zavazují, e se jednou provdy vzdávají vech nároků na Kanadu.

Ustupovat ze své pozice nejpouívanějího vlákenného zdroje v Americe začalo konopí zejména následkem objevením a zdokonalováním technologie zpracování bavlny (přelom 18. 19. století). Dalím z významných faktorů bylo zruení otroctví v roce 1865, které poskytovalo levnou pracovní sílu pro enormě namáhavý konopný průmysl a dovoz levnějího - nikoliv kvalitnějího - vlákna. Poslední a definitivní tečkou za vyuití konopí učinil marihuanový zákon schválený roku 1937.
http://zpravodajstvi.ecn.cz

úterý, října 05, 2004

Ježíš a marihuana

O Ježíši Nazartském, později Bohu křesťanů bylo již vyzkománo a napsáno mnohé. Ovšem Chris Bennet z USA, přišel se šokujícím odhalením, jak to vlastně tehdy dopravdu bylo.

Holdoval Ježíš Kristus marihuaně?

Ježíš Kristus byl zcela jistě uživatelem marihuany a dokonce prý prvním lékařem, jenž lehkou drogu předepisoval pacientům. Tvrdí to alespoň ve studii zveřejněné v pondělí americký vědec Chris Bennet. "Židovské náboženství využívalo marihuanu k navýšení mystiky učení. V postavě Ježíše přesel tento vliv ido raného křesťanství," píše v článku Byl Ježíš kuřák trávy? publikovaném v časopise High Times Bennet. Autor dále mimo jiné tvrdí, že boží syn používal marihuanu při léčení a iv průběhu svých přednášek. Její extrakt, výtažek nazývaný hebrejsky káné-bošem (tzn. vonné koření), následně u posluchačů navodil halucinace umožňující jim svědčit o vykonaných zázracích. Bennet takto zcela zpochybňuje například v Novém zákoně zachycené vyléčení slepého či nemocného leprou. Autor v článku vycházel z rozboru textu Nového zákona a zachovaných vláken dobového šatstva, v němž se stopy po výtažku z marihuany našly. Doporučoval ale i pojídat listy vcelku. Vědecká veřejnost i křesťanská církev o převratnosti studie pochybují. Odborníci napadají i serióznost časopisu High Times, který je dlouhodobě znám jako aktivní propagátor marihuany. Pomazání oleji se navíc v křesťanství rozšíří až zhruba o tři sta let později po Kristově smrti.

Konopí by podle španělských vědců mohlo léčit mozkové nádory

Konopí by mohlo sehrát klíčovou roli v novém způsobu léčby zhoubných mozkových nádorů. Výtažek z této drogy totiž dokáže zpomalit vývoj krevního řečiště, které zásobuje nádor. Vyplynulo to z nejnovějšího výzkumu španělských vědců, o kterém informuje odborný časopis New Scientist.
Odříznutí přívodních cest krve vyživující nádor je jedním z nejmodernějších způsobů léčby rakoviny, který momentálně zkoumají vědci. Ze španělské studie vyplývá, že cannabinoidy významně snížily růst nádorů u laboratorních myší.Výsledky studie jsou dosud předběžné, upozornila Cristina Blázquezová z týmu španělských vědců na madridské univerzitě. "Je to ale rozhodně dobrý začátek výzkumu, ve kterém budeme pokračovat," ujistila v rozhovoru pro časopis New Scientist.