Konopí v dobách našich předků

Historie konopí je provázaná světovou historií nebo konopí a jeho produkty byli v minulosti součástí naeho dědictví a páteří mnoha nejstabilnějích a nejdéle trvajících kultur. Na celém světě lidé seli a sklízeli po několik generací svá konopná pole, dříve ne vůbec tuili, e jednou tato plodina vykázána z povrchu zemského ve prospěch fosilních paliv, dřevařského a petrochemického průmyslu. Z tohoto důvodu Vám na tomto místě přináíme článek o historii konopí z dob vlády králů a císařů, kdy konopí bylo běnou a nedílnou součástí ivota. Cena konopí tak závisela od ceny otroků a uívání od náboenské orientaci země. Konopný průmysl byl tak důleitou součástí hospodářství zemí, e se ve své době nejednou stal nástrojem intrik a manévrování vech světových velmocí.

Konopí se dostalo do Evropy zřejmě ze dvou směrů. Severní cesta vedla z jiního Ruska přes Litvu do severního Německa, védska, Holandska a Anglie. Touto cestou se vytvořily nízké typy severských konopí. Druhá cesta vedla z Persie po břehu Kaspického moře přes Tádikistán do Řecka, Itálie, jiní Francie a odtud do střední a západní Evropy.

V Anglii se konopí ve větí míře začalo pěstovat a za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v albětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl a konopí se začalo pěstovat následně i v britských koloniích Nového světa. Konopí se na území ameriky dostalo s rozvojem mořeplavby a díky jeho potřebnému vyuití při stavbě lodí. panělé a Angličané nali v Novém světě bohatá území a díky dobrým klimatickým podmínkám a svou přirozenou přizpůsobivostí k půdě nalo konopí své místo na tomto kontinentě. Nejprve roku 1606 v Kanadě a roku 1611 i ve Virginii pro potřeby námořnictva. Puritántí osídlenci je poté přivezli do Nové Anglie roku 1632. Velký důkaz o uitečnosti konopí se projevil v recyklačním průmyslu v Americe: staré konopné oblečení handry a lodní plachty se přeměňovali na papír. Otcové americké nezávislosti byli silnými obhájci národní ekonomiky zaloené na vyuívání konopí. Ve skutečnosti byli George Washington a Thomas Jefferson sami dlouholetými pěstiteli konopí. Cannabis - konopí bylo legálním platidlem (penězi) ve velké části Ameriky od roku 1631 a do počátku 19. století. Proč? Aby to povzbudilo americké farmáře pěstovat jetě více konopí. Před Americkou revolucí se konopné vlákno pouívalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozířilo také do panělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru. V severoamerických koloniích se zakrátko stala nenahraditelnou surovinou. Mnoho kolonistů mělo Bible a mapy vytisknuté na konopném papíře a větina jejich lampového oleje pocházela z lisovaných konopných semen. Produkce konopí se stala tak důleitou, e roku 1640 guvernér státu Connecticut nařídil, e rostlinu musí pěstovat kadý občan.

V Německu nastal rozmach konopí v 17. století, kdy se zde pěstovalo a na 375 tisících akrech*. Od 16. do 18. století byli konopným plachtovým a lany vybavené panělské, francouzské, britské, německé, holandské i italské obchodní lodě. Holanďané byli měli pokročilejí technologie při zpracování konopí. Holadnské větrné mlýny (samy vybavené konopnými plachtami) dodávali energii k lámání stonků konopí a výrazně tak etřili ruční práci Holanďanů, co umonilo vyrábět velké mnoství pláten a lan, kterých bylo zapotřebí k vybudování silné pozice námořního státu. Holandské zásoby nedostačovali k tak vysoké produkci a tak si "mistři větru" opatřovali konopný materiál výměnou s Ruském a Itálií. V polovině 18. století se ve Francii pěstovalo konopí a na 800 tisíci akrech. V 18. - 19. století v Rusku bylo konopí nejdůleitějí technickou plodinou, převáně pro výrobu vybavení velkých námořních lodí. Koncem 18. století produkuje Rusko 80 % konopí pouívaného na západě. Pod nadvládou cara a ruské ortodoxní církve mělo Rusko vzhledem k otrokům a nevolníkům levnou pracovní sílu, která produkovala konopí a do roku 1917. V druhé polovině 18. století kupuje Velká Británie 90 % konopí z Ruska a britské námořnictvo a světový mořský obchod je tak odkázán na ruské konopí. Jeden z hlavních důvodů války roku 1812, ve které bojovala Amerika proti Británii, byl přístup k ruskému konopí. V roce 1807 Napoleon a Ruský car Alexandr podepisují smlouvu, podle které Rusko přestane legálně obchodovat s Anglií. Cílem Napoleonovy strategie bylo zastavit dodávky ruského konopí Anglii, tímto zničit britské válečné loďstvo, které se bez kvalitních konopných plachtoví jen těko obejde a Velká Británie bude tak nucena ukončit svou blokádu Francie a kontinentu. Car tuto smlouvu nedodrel, toleroval nelegální obchod mezi Ruskem a Anglií. Spojené státy jsou nelegálním obchodem odříznuty od svého konopí z Ruska a Napoleon (ve spojenectví s Amerikou) napadá Rusko s úmyslem zabránit dodávkám konopí britskému válečnému loďstvu. V červnu roku 1812 pochoduje na Moskvu, ale následkem kruté zimy a ruské vojenské taktiky je poraen. V prosinci roku 1814 podepisuje Anglie smlouvu s Spojenými státy, v které souhlasí, e nikdy ji nebude obtěovat americké obchodní lodě (dováející také konopí z Ruska) a Spojené státy se zavazují, e se jednou provdy vzdávají vech nároků na Kanadu.

Ustupovat ze své pozice nejpouívanějího vlákenného zdroje v Americe začalo konopí zejména následkem objevením a zdokonalováním technologie zpracování bavlny (přelom 18. 19. století). Dalím z významných faktorů bylo zruení otroctví v roce 1865, které poskytovalo levnou pracovní sílu pro enormě namáhavý konopný průmysl a dovoz levnějího - nikoliv kvalitnějího - vlákna. Poslední a definitivní tečkou za vyuití konopí učinil marihuanový zákon schválený roku 1937.
http://zpravodajstvi.ecn.cz