úterý, září 21, 2004

Popis a výskyt

Botanická klasifikace konopí byla po dlouhou dobu nejasná, protože botanici se nemohli shodnout na příslušné čeledi. Vědci řadili konopí nejprve do čeledi kopřivovitých (Urticaceae) a později do čeledi morušovníkovitých (Moraceae). Dnes se konopí obvykle zařazuje do zvláštní čeledi konopovitých (Cannabaceae), kam vedle konopí patří pouze chmel (Humulus). Také klasifikace celého rodu je poměrně složitá a nejednotná. Velmi často se uvádějí tři druhy, a to konopí seté - Cannabis sativa (Linné 1737), konopí indické - Cannabis indica (Lamarck 1783) a konopí plevelné - Cannabis ruderalis (Janischewsky 1924). Tyto tři druhy konopí se od sebe liší vzrůstem, vlastnostmi nažek a zejména zásadními rozdíly ve struktuře dřevnatého oddenku. Od těchto tří druhu, tedy lépe řečeno - od prvních dvou druhů, byla vyšlechtěna řada variet (viz odkaz na konci této stránky). Jiná botanická klasifikace uvádí, že rod Cannabis je pouze jeden velmi variabilní druh, Cannabis sativa, s dvěma poddruhy, sativa a indica. Všechny druhy konopí sice obsahují sloučeniny kannabinolu, nicméně i mezi jednotlivými druhy mohou být obrovské rozdíly.
Tento rod je zastoupen jednoletými a většinou dvoudomými bylinami (=mají jak samčí tak samičí rostliny). Kořen je kůlový dosahující hloubky až 2 m, přesto je v poměru k velké hmotě nadzemní části poměrně slabě vyvinutý. Lodyha je přímá, lysá nebo chlupatá, většinou čtyř až šestihranná a někdy rýhovaná. Dosahuje výšky od 0,3 do 6 m, s 7-15 internodii a je více či méně větvená.
Listy jsou dlouze řapíkaté s vytrvalými palisty, na bázi lodyhy vstřícné, výše nejčastěji střídavé s čepelí tří až jedenáctičetnou. Lístky úzce podlouhlé, k oběma koncům zúžené, na okrajích pilovité, dlouze zašpičatělé. Na líci jsou tmavě až šedozelené, drsné, na rubu pak chlupaté až olysalé, šedavě zelené a slabě drsné.
Samčí rostliny, jsou méně vzrůstné a štíhlejší, mají světlejší listy a dozrávají o 4 až 6 týdnů dříve než rostliny samičí. Samčí květy (na obrázku nahoře) vyrůstají v řídkých úžlabních nebo vrcholových latách. Mají pětičetné bělavé, žluté nebo nazelenalé okvětí a pět tyčinek s tenkými nitkami. Převislé prašníky praskají vrcholovou štěrbinou. Tyto rostliny produkují takové kvantum pylu, že jejich oplodnění není vůbec závislé na hmyzu.
Samičí rostliny, tzv. hlavaté, jsou statnější, více olistěné a temně zelené. V úžlabí listů mají svazečky stopkatých květů (na obrázku dole) se zelenavým srostlým okvětím. Uvnitř je dvouplodolistý pestík se dvěma červenými bliznami, semeník je svrchní, jednopouzdrý, s jediným vajíčkem. Květ je částečně obalen podpůrným listenem, který může být svrchu porostlý žláznatými chlupy, vylučujícími pryskyřici. Samičí rostliny jsou jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska obsahu psychoaktivních látek významnější.
Divoce rostoucí konopí vytváří samice a samce v poměru zhruba 1:1. Tento poměr lze však měnit pomocí změny podmínek růstu až na 9:1. Čím více má například rostlina světla, tím více je samic. Naopak čím bývají podmínky horší tím více bývá samců. Výjimečně, zejména v extrémně špatných životních podmínkách, se vyskytují i rostliny oboupohlavní - "hermafroditi".
V průběhu tvorby plodu se mění podpůrný listen v chrupavčitý obal, který uzavírá vejcovitou až kulovitou, mírně zploštělou nažku. Ta je asi 2-5 mm dlouhá a 2-4 mm široká s povrchem bělavým, šedým, hnědým nebo černým, často s mozaikovitou kresbou. Poněvadž oplodí srůstá s osemením v praxi se nerozlišuje plod a semeno. Má poměrně malý endosperm a velké podkovovitě zakroucené embryo. Na bázi plodu je více či méně zřetelná zúžená zóna, tzv. oddělovací vrstva, která se vyskytuje zejména u planě rostoucích druhů. Pokud jsou semena uchovávána v suchu, při teplotě pod 60 °C zůstávají použitelná mnoho let.
Hmotnost 1000 semen kolísá mezi 10-29 gramy, především v závislosti na druhu a podmínkách prostředí.
Původním domovem konopí je pravděpodobně centrální Asie, odkud se díky své pěstitelské nenáročnosti rozšířila prakticky po celém světě, především pak v oblastech s teplým klimatem. Pěstuje se však i v evropských podmínkách včetně České republiky. Přestože se u nás lze s pěstováním konopí setkat prakcicky ve všech částech země, nejvíce se mu daří v oblastech severní a jižní Moravy, kde konopí dosahuje nejvyšší kavality co do obsahu psychoaktivních látek.

2 Comments:

Anonymous Anonymní said...

Chtěla bych se zeptat, co lze udělat ze samce konopí, z kořene, a listů a semínek? Nějaké mastičky, či podobně,. Děkuji.

5:03 odp.  
Anonymous Anonymní said...

Kdyžtak napište prosím na e-mail tehrase33@seznam.cz Děkuji.

5:04 odp.  

Okomentovat

<< Home