Subjektivní účinky THC

Účinky THC na lidskou psychiku se liší individuum od individua. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Většinou ale platí, že při prvních použitích se nemusí dostavit žádný pozitivní efekt. Ovšem po několika intoxikacích lze už téměř jistě očekávat žádoucí zhulenost. Ta při kouření nastoupí do několika minut po aplikaci. Prvním projevem zhulenosti je subjektivní zpomalení všeho dění (zejména vlastních pohybů a myšlenek). Člověku připadá, že vzduch jakoby zhoustl a on v něm jen zvolna proplouvá místo toho, aby prováděl všechny ty běžné nervózní cukavé pohyby. Vznik jakési kontinuity se netýká jen tělesných pochodů, ale i myšlenek. Ty vznikají daleko větší rychlostí než obyčejně. Někdy je člověk schopen držet nečekaně dlouho linii určité myšlenky a dojít tak v daném myšlenkovém pochodu mnohem dál než v "reálu". Jindy je naopak pocitů a dojmů tolik, že je nemožné se kterémukoliv z nich věnovat hlouběji.
Člověk pod vlivem THC je schopen zaměřit svou pozornost na část prožívaného (ať už se jedná o myšlenku nebo nějaký vizuální či jiný vjem). Tato tendence vnímat část subjektivní reality hlouběji a důkladněji než to ostatní se u člověka, který je právě high, projevuje prostě tím, že je "mimo". Jeho schopnost vést například rozhovor není snížená - pokud chce, může se chovat naprosto normálně (jak nesnášim tohle slovo !), ale nebude to dělat, protože se jedná o nesmyslnou křeč. Raději se potopí do svých myšlenek a okolí téměř nevnímá. Jindy se ovšem nemusí tahle meditativní nálada vůbec dostavit - může přijít jednoduchá sdílná vysmátost, pro kterou trávu používá naprostá většina jejich konzumentů.
Dalším z obvyklých efektů THC je mnohonásobné zvýšení představivosti. Při zavřených očích přícházejí bez jakékoliv vědomé snahy propracované obrazy. Ty většinou nebývají statické, ale dost (...) pohyblivé. Sekvence bývají natolik zajímavé a strhující, že člověk může klidně vydržet se zavřenýma očima i několik hodin.
Často se též dostavuje jakási hypercitlivost. Člověk pak vše vnímá daleko intenzivněji a s větší hloubkou. Informace dodávané smysly získavají novou kvalitu a vyšší intenzitu. Potom může například působit neuvěřitelné potěšení přejíždět rukou po rozmanitých površích, poslouchat svůj dech nebo kroky...