Konopí

Konopi castecne omilostneno

2005-12-30T03:27:00.000+01:00

Tady bych rád zacitoval tento dopis.

Čeští poslanci

Děkuji našim poslancům za částečnou dekriminalizaci pěstování a používání konopí. Pro toho, kdo neví, že konopí není jen průmyslová surovina, upřesňuji, že některé druhy této rostliny obsahují i účinnou psychotropní látku THC. Povoluje-li stát prodávání alkoholu a tabáku, protože má na to monopol, a proto z toho i příjem, pak byl přísný zákaz marihuany jen pokrytectvím. Kouření konopí nebylo sice v této kultuře běžné, ale svého času zde nebyl běžný ani tabák. Přitom konopí jako rostlina doprovází lidstvo již od starověku. Mnohem déle než tabák. Je jmenováno v bibli, v pohádkách, bez plachet z konopí by nedoplul Kolumbus k břehům Ameriky a asi i katu Mydlářovi by chybělo v jeho profesi.

Přísný zákaz marihuany také zvyšoval kriminalitu. Kdo ho chtěl získat, musel více platit a nějak na to sehnat peníze. Počet zločinů není jen součtem toho, co zlého lidé udělají, ale i toho, co je prohlášeno za zločin. Za minulého režimu se mladí lidé „sjížděli“ lehce dostupnými analgetiky. Když je nemohli sehnat na recept, tak vykrádali lékárny. Tehdy ale byli trestáni pouze za rozkrádání socialistického majetku. Z hlediska trestu to bylo horší, než když vám někdo vykradl byt nebo auto v soukromém vlastnictví. Byt ani vaše peněženka totiž nebyly „vlastnictvím lidu“. Ale z hlediska morálního se to příliš neodsuzovalo, protože i lékárna byla jenom „erár“.

Celý dopis

Novela zákona rozlišuje mezi měkkými (kanabis a psychedelické houby) a tvrdými drogami. Zatímco postihy za tvrdé drogy zůstávají prakticky bez velkých změn, držení malých množství marihuany a omezeného počtu (bude teprve stanoven) rostlin psychoaktivního konopí nebude předmětem trestního postihu.

Za větší množství marihuany bude trest do jednoho roku vězení, zatímco za držení ve větším rozsahu bude hrozit až pět let. Za pěstování většího množství marihuany nebo psychedelických hub než které je stanovené jako pro vlastní potřebu, bude postih v prvním případě nanejvýš šest měsíců, v druhém až jeden rok. Pěstitelé množství odpovídajících definici "velkého rozsahu" budou riskovat až tři roky vězení.

Policejní manuály za malé množství pro vlastní potřebu zatím považovaly 0,3 gramu THC v usušené rostlině, což velmi zhruba odpovídá dvaceti jointům.

V návrhu nařízení, kterým se stanoví množství je počet do tří rostlin beztrestný, zatímco tři až třicet rostlin bude považováno za větší množství než pro vlastní potřebu a 30 až 300 rostlin za "větší rozsah", a bude trestáno ještě přísněji. Podobným způsobem budou stanovena i množství u psychedelických hub, kde bude za množství pro vlastní potřebu považován počet 25 kusů.

Co se konzumuje

2005-12-16T00:51:00.000+01:00

Obecne prijatym mytem /zvlaste u lidi z koreny v 60 letech/ je ze kouri se cela rostlina. Samozrejme ze pro nejvetsi efekty to neni pravda. Lide si vybiraji vzdy to nejlepsi. A u cannabisu je to samozrejme samicka a jeji palicky. A co se tyce hmoty a jejiho vyvoje doporucuji tento clanecek. Kazdemu milovniku koureni bych ale rad pripomenul ze 1. neni to legalni 2. koureni rozhodne neni nijak zdrave, kecy ze je to lepsi nez cigara je mozno pricist mezi pohadky. Zvlaste dehtu do sebe narvete po tunach pri normalnim jointu.

Prvni lek z cannabisu v prodeji

2005-06-28T15:10:00.000+02:00

Prvni lek jehoz zakladnim slozenim je cannabis se dostal do prodeje v Kanade. Britsky vyrobce - GW Pharmaceuticals - momentalne ziskava i licenci na prodej leku ve Velke Britanii.

Sativex je sprej pro lidi postizene roztrousenou sklerozou a pomaha jim v tlumeni bolesti.

Britska vlada udelila spolecnosti GW Pharmaceuticals povoleni na pestovani cannabisu pro lekarske ucely. Jejich plantace jsou na tajnem miste v Anglii.

Hnojení

2005-04-12T08:36:00.000+02:00

Konopí prospívá nejlépe, je-li hnojeno substrátem o poměrné složení dusíku:fosforu:draslíku - 23:19:17. Nezbytné je také zajistit dostatečné množství stopových prvků (pokud již nejsou v zemině zastoupeny) a to: sodík, bór, zinek, křemík, vápník, kobalt, železo, chlór, molybden, hořčík, hliník a mangan. Mimo to ještě vitamíny B1, B2. Při aplikaci hnojiva se stačí řídit návodem na obalu - v žádném případě cannabis nepřehnojujte !

Větrání & prostřihování

2005-04-08T13:22:00.000+02:00

K zajištění správného metabolismu je potřeba zajistit dostatečnou výměnu plynů. Místnost, kde pěstujete, je proto vhodné pravidelně větrat. Správné košatění listoví zajistí průběžné prostřihování (zaštipování) listů. To je možné poprvé provádět u rostlin starých 3-6 týdnů, kdy odstřihujeme vršek rostliny těsně nad jedním trsem listů. Hlavní stonek se pak uštipuje tak, že necháváme vždy 4-5 kolének pod řezem. Správné proštipování zajistí optimální košatění a růst listů. S prostřihováním se to ovšem nesmí přehánět - rostlina by také mohla uhynout.

Sklizeň & skladování sklizně

2005-03-31T12:32:00.000+02:00

Sklizeň & skladování sklizně
Sklizeň se provádí v době, kdy je rostlina v plném květu - nejlépe je vystihnout okamžik, kdy kvete největší množství květenství. Po posekání rostlin se tyto nemusí nijak zvlášť upravovat - stačí je rozložit na nějakém suchém a dobře větraném místě. Poté co je sklizeň dostatečně proschlá je vhodné jednotlivé části rozčlenit podle potence (obsahu THC) na několik složek. Nejpotentnější jsou palice květů s okvětními lístky. Naopak téměř bezcenné jsou velké listy a stonek. Pro uskladnění je vhodné použít tmavou a vzduchotěsnou nádobu , která je poté uložena na chladném, suchém místě (např. v lednici). Pokud by teplota byla příliš vysoká docházelo by k degradaci THC na méně účinné cannabinoidy.

Pěstování

2005-03-24T08:58:00.000+01:00

Semínka
Semínka lze v Čechách sehnat poměrně jednoduše. Stačí mít známého, který se pěstování věnuje - ten bude mít určitě zásobu semínek zaručeného modelu. Někteří za těžké peníze nakupují semínka v Holandsku, kde existují firmy (Sensi seed bank,..), které prodávají odrůdy speciálně vyšlechtěné na vysoký obsah THC (př skunk). Patrně nejjednodušší je však nakoupit semínka ve zverimexu coby ptačí zob. Dostanete tam 0,5 kg konopných semínek za cca 30 Kč. Jejich klíčivost není vůbec vysoká, což ale při tom množství tolik nevadí. Kvality rostlinek z těchto semínek je různá. Někteří tvrdí, že se jedná o slušnou trávu, jiní zase zverimexovky zcela odmítají. Za zkoušku to ale určitě stojí...
Půda
Výběr a příprava půdy pro pěstování konopí je fatální otázkou a v žádném případě ji nelze bagatelizovat. Nejvhodnější půdním typem je kyprá, písčitá zemina s dobrou průchodností vody. Důležitý je obsah nutričních látek a stopových prvků, kterého může být dosaženo jednak hnojením nebo pořízením biohumusu (například vysazením dešťovek, které se na tvorbě humusu aktivně podílejí). Pokud si nejste jisti kvalitou zeminy je lepší nejprve sterilizovat (buď propařením nebo záhřatím na teplotu okolo 65°C po dobu několika hodin). Podstatným faktorem je též kyselost. Pro pěstitele cannabis je nejlepší půda s Ph faktorem okolo 7 - čili neutrální. Pokud zjistíte, že je vaše půda překyselená lze Ph zvýšit pomocí mletého vápence nebo drcených skořápek.

Klíčení
Pokud se rozhodnete (a je to doporučeno) nechat semínka před vlastním zasazením vzklíčit pak použijte vlhké papírové ubrousky (použitelná je též vata) a semínka mezi ně vložte. Během klíčení, které trvá v rozmezí od tří dnů do dvou týdnů je bezpodmínečně nutné udržovat stálou vlhkost. Ideální je tmavé místo a teplota kolem 32°C. Pokud chcete klíčení urychlit, je možné předem namočit semínka na 24 hodin do vlažné vody. Při přemisťování vzklíčených rostlinek je třeba dát pozor, aby se nepoškodily kořínky - kvůli tomu je lepší přesazovat ihned poté, co se objeví hlavní klíček.

Nádoby k pěstění
Po vyklíčení semínek se tyto přesazují do menších nádob (př. kelímek od jogurtu), kde se nechají zakořenit. Ze zakořeněných sazenic se vyberou ty nejlépe prosperující a ty se po jedné opatrně přemístí do květináče optimální velikosti (dostatečná je nádoba o průměru 30 cm a objemu kolem 11 litrů).

Osvětlení
Při pěstování uvnitř je téměř vždy nutné umělé osvětlení. Pro účely pěstování cannabis jsou nejvhodnějším světelným zdrojem fluorescenční nebo ještě lépe halogenové zářivky. Nedoporučuje se použití klasických žárovek - složení jejich světla způsobuje nadměrný růst stonku na úkor listů a květů. Důležitým faktorem je umístění zdroje - nejlepší je údajně zářič 4-6 cm nad vrcholkem rostliny. Je ovšem nutné dbát na to, aby v důsledku vyzařovaného tepla nedošlo k uvadání horních listů. Výkon zářiče je další z věcí, jež by neměly být podceněny. Dostatečný pro několik rostlin by měl být zdroj o příkonu okolo 1 kW.

Řízení růstu ovlivňováním fotoperiody
V přirozeném prostředí rostlina svůj vývoj řídí podle délky dne a noci. Když se začne zkracovat doba osvětlení, identifikuje to cannabis jako blížící se zimní období a urychlí svůj vývoj ke květu a zrání. Tohoto poznatku lze využít i při pěstování uvnitř. Pokud například pěstitel preferuje způsob průběžné sklizně, nemá zájem na tom, aby rostlina brzy vykvetla, a proto udržuje dlouhou fotoperiodu. Takto lze pěstovat třeba celý rok - když se potom rozhodnete nechat cannabis vykvést, stačí zkrátit dobu osvětlení. Zde uvádím orientační (můžou se u různých druhů lišit) doby vývoje v závislosti na délce fotoperiody:

doba osvětlení doba než rostlina vykvete
12 hodin 2,5 měsíců
16 hodin 3,5 měsíců
18 hodin 4,5 - 5 měsíců

Hnojení
Konopí prospívá nejlépe, je-li hnojeno substrátem o poměrné složení dusíku:fosforu:draslíku - 23:19:17. Nezbytné je také zajistit dostatečné množství stopových prvků (pokud již nejsou v zemině zastoupeny) a to: sodík, bór, zinek, křemík, vápník, kobalt, železo, chlór, molybden, hořčík, hliník a mangan. Mimo to ještě vitamíny B1, B2. Při aplikaci hnojiva se stačí řídit návodem na obalu - v žádném případě cannabis nepřehnojujte !
http://bullshit.misto.cz/_MAIL_/cannabis/pest.htm

Slovnik

2005-03-17T08:34:00.000+01:00

Cannabinoidy - souhrnný název pro několik sloučenin vyskytujících se pouze v tělech rostlin rodu cannabis.
THC - delta-9-trans-tetrahydrocannabinol - nejúčinnější psychotropní látka obsažená v konopí. Údajně z této látky pochází 70-100% účinku.

CBD - cannabidiol - látka ve velké míře zastoupená ve všech druzích cannabis - ovšem bez účinků na psychiku. Naopak působí jako protilátka THC.

CBN - cannabinol - produkt oxidace THC - má pouze asi 10% jeho účinku. K oxidaci dochází v důsledku špatného skladování.

Bud - palice květů (část s největším obsahem THC).

Marihuana - pod tímto pojmem se zpravidla rozumí usušené a nadrcené okvětní lístky a květy cannabis.

Hašiš - pryskyřice produkovaná rostlinou ve větší míře v době květu.

Cannabisový olej - hustá olejovitá kapalina medové konzistence připravená opakovanou extrakcí z usušené cannabis.
http://bullshit.misto.cz/_MAIL_/cannabis/slov.htm

Proti:

2005-02-28T09:09:00.000+01:00

Na trávě může velmi rychle vzniknout psychický návyk.
Pokud kouříte jointy třeba každý den, jste na dobré cestě jak získat návyk. Projeví se tak, že když přestanete, budete mít nutkání si dát jointa. Není to zdaleka tak drsné jako fyzický návyk - není vám špatně, nepodlamují se vám kolena, ale prostě si budete chtít zahulit. Nejste totiž závislí na chemických látkách obsažených v konopí, ale na samotném rituálu kouření. Psychická závislost na trávě není nijak závažná, pokud má člověk jen trochu vůli (anebo žádnou trávu), dá se to vydržet a po pár dnech to přejde. Problémem se závislostí stane ve chvíli kdy trávě podlehnete a začnete bez okolků hulit víc a víc. Zanedlouho se to zvrhne z původního občasného rozumného kouření pro zábavu v drsné hulení vždy a všude - bez důvodu.

Tráva vás může přivést k psychiatrovi.
Teď se nebudeme bavit o potenciálním riziku pro psychiku u všech psychedelických drog, které spočívá v možnosti vyvolání nějaké latentní duševní nemoci - to u trávy není tak vysoké. Navážeme na předchozí proti - jestliže začnete hulit skutečně vždy a všude a začnete žít už jen pro trávu, ztratíte brzy kontakt s realitou a stane se z vás notorik (vyhulenec), přemýšlící jen o příštím jointu. Po pár měsících se z toho pravděpodobně zcvoknete.

Hulení vás může přivést k tvrdým drogám.
Kolem tohoto argumentu je mnoho povyku, podle mého názoru je do určité míry pravdivý, ale ne v tom smyslu v jakém ho používají zastánci represe. K tvrdým drogám vás nepřivede konopí samotné, myšleno chemicky. Pokud se však stanete vyhulencem (viz výše), zvyšujete pravděpodobnost, že se dostanete do určité sociální skupiny která má blíž k tvrdším drogám. Odpovědnost bych neházel na marihuanu, odpovědnost je na jedinci. Také se sluší uvést, že konopí nebývá startovací drogou, tou je většinou alkohol. Takže sumárum: nemyslím, že je vhodné tento příklad používat jako argument pro represi, neboť neplatí tak jednoznačně. Ale skutečně vás konopí může nepřímo přivést k tvrdým drogám, tak jako mnoho dalších věcí.

Tráva není zrovna to nejlepší pro vaše plíce.
Tráva se většinou užívá kouřením. Do vašich plic se dostává plno škodlivin, dehtů z papírků a podobně. Brzy začnete kašlat - chronický zánět průdušek se tomu tuším říká. Posléze zemřete na rakovinu. Pokud jste nejen hulič, ale i kuřák (rozuměj kuřák tabákových cigaret), je to o to horší.

Tráva způsobuje demotivační syndrom.
... aneb seru na to. Snad díky pochopení záležitostí kolem vás můžete o dost věcech získat pocit, že se bez nich obejdete a že to je nepodstatné pro běh vesmíru. Většinou sice máte pravdu, ale trochu to koliduje s reálným světem, jehož jste pořád ještě součástí a ve kterém je přece jen potřeba občas vysypat koš, zařídit odklad vojny nebo pohřeb babičky. Rozumní uživatelé trávy tedy časem pochopí, že věci kolem nich jsou sice filozoficky nedůležité, ale zároveň nutné pro zachování jejich existence a vrátí se zpět k jejich konání.

Pro:

2005-02-10T13:38:00.000+01:00

Tráva ovlivňuje vnímání všeho okolo.Například hudby, obrazu nebo psaného textu, lidí a světů kolem sebe (plurál je zde úmyslně, protože po intoxikaci marihuanou člověk cítí jakousi relativizaci všeho okolo sebe, má svůj uzavřený svět obklopený spoustou cizích uzavřených světů). Koncert může být po zhulení velmi zajímavý. Taktéž třeba výstava, články v novinách (člověk dokonale chápe chování a motivy všech zúčastněných).

Tráva zlepšuje toleranci a vztahy mezi lidmi.Snad je to díky relativizaci světů, ale zhulení lidé (si) báječně rozumí. Pochopí, že vše je relativní - uvedu příklad: o někom byste za střízliva řekli že je totální blbec, protože X, ale intoxikovaní marihuanou se do něj vcítíte a zjistíte co ho vedlo k tomu X, jaké měl motivy a pocity. A najednou vidíte, že on to třeba nemyslel zle, chtěl vám pomoci, jen se to nějak nevyvedlo. Vzpomenete si, kolikrát vy jste něco podobně zkazili a najednou už dotyčného nenazýváte blbcem, ale smolařem. Podstatné je, že podobné uvažování často přejde do reálného života, takže i za střízliva lépe chápete a tolerujete chyby a nedostatky ostatních.

Tráva má určité pozitivní zdravotní účinky.... byť omezené. Například snižuje tlak v očích :) čímž tuším oddaluje slepotu při zákalech. Nebo zlepšuje zdravotní problémy při mnoha dalších nemocech - parkinsonova choroba a podobně. I když tady je otázkou jestli se jedná o přímý zdravotní účinek konopí nebo důsledek duševní pohody, která většinou po vykouření jointa přichází.

Tráva pro a proti

2005-02-02T11:48:00.000+01:00

Marihuana má mnoho příznivců a stejně tak mnoho odpůrců. Jedna obviňuje druhou z fašistického myšlení, druhá první z narkomanství a podpory mafie. Obě strany přehánějí - pravda je někde mezi. Budeme-li upřímní, můžeme říct, že tráva není nijak zvlášť nebezpečná droga a její užívání by mělo být svobodnou volbou každého. Ale budeme-li stejně upřímní, musíme také uznat, že tráva není úplně bez rizika a její nekritické obdivování je přinejmenším stejně scestné jako hyperkritické odmítaní. Zde tedy přinášíme některé pro a proti, každý si to přeberte jak chcete.

http://www.tommas.wz.cz/canabis_soubory/proaproti.htm

Historie konopi v datech

2005-01-17T09:12:00.000+01:00

cca 600 př. n. l.:
Indické posvátné písmo hovoří o omamných účincích konopné pryskyřice.
cca 500 př. n. l.:
Budha řekl, že přežil díky konzumaci konopných semen. První botanické kresby konopí.
450 př. n. l.:
Herodotus zaznamenává Skythy a Thráky konzumující konopí a tvořící pěkné plátěné zboží z hempu.
100 př. n. l.:
Číňané dělají papír z konopí a z moruše.
100:
Římský chirurg pojmenovává rostlinu cannabis sativa a popisuje rozmanité lékařské použití. Pliny informuje o průmyslovém využití a píše manuál o pěstování konopí.
400:
Konopí poprvé pěstováno v Británii.
500:
První botanická kresba konopí-hempu.
600:
Germáni, Frankové, Vikingové atd. všichni používají konopné vlákno.
1000:
Anglické slovo hempe poprvé ve slovníku. Muslimové produkují hašiš jako lék a k společenskému užití.
1150:
Muslimové používají konopí ke startu prvního evropského papírového mlýna. Dalších 750 let se většina papíru dělá z hempu, včetně biblí.
1494:
Hempový papírový průmysl začíná v Anglii.
1545:
Hempové zemědělství dorazilo do Číny.
1554:
Španělé pěstují hemp v Peru.
1563:
Anglická královna Alžběta nařizuje vlastníkům pozemků s více než 60 akry pěstovat hemp pod pokutou 5 liber.
1564:
Král Filip Španělský nařizuje pěstování hempu v celé své říši.
1600:
Holanďané dosahují zlatého věku díky konopnému obchodu. Cestovatelé nalézají divoké konopí v Severní Americe.
1619:
V kolonii Virginia je pěstování hempu povinné, následně také v ostatních koloniích. Evropa platí konopné dary.
1631:
Hemp se v amerických koloniích používá jako platidlo.
1776:
Prohlášení nezávislosti vypracované na konopném papíře.
1791:
Prezident Washington. uvaluje daň na konopí, aby podpořil domácí průmysl. (Library of USA Congress 1794 vol. 33 p.270). Prezident Jefferson nazývá hemp nezbytností a naléhá na farmáře aby ho pěstovali místo tabáku.
1800:
Bavlněné vlákno levnější než hemp. Napoleon zakazuje s malým efektem svým mužům v Egyptě konopí.
1850:
Začíná věk petrochemie. Jedovaté sulfitové a chlorinové procesy dělají papír ze stromů, parolodě nahrazují konopné plachty, nastupují tropická vlákna. Sčítání lidu v USA zaznamenává 8327 konopných plantáží, každá přes 2000 akrů.
1916:
Časopis USDA 404 vyzývá za nový program expanze hempu aby nahradil použití dříví průmyslem.
1930:
Ford dělá auta z hempu, s hempovou barvou a palivem. Vynalezeny nové stroje na lámání hempu, zpracování vlákna a přeměny dužniny na papír, hmoty atd...
30. léta 20. st.:
Vynalezeny nové mechanizované metody na sklizeň hempu.
1937:
Marihuanový daňový zákon zakazuje pěstování hempu. DuPont patentuje nylon, umělé hmoty a nový bělící proces na papír. Ptačí zob lana a šňůry jsou osvobozeny od daně.
1937:
DuPont patentuje plasty a chápe se příležitosti vytvořené zákazem hempu.
1941:
Auto Forda je vyrobeno z konopí a jezdí na konopný olej.
1943:
Program Hemp pro vítězství přesvědčuje farmáře pěstovat hemp pro pomoc válečnému úsilí.
1955:
Pěstování hempu mimo zákon.
1990:
Jack Herer nabízí ve své knize 10 000$ odměnu každému kdo vyvrátí jeho tvrzení že hemp může "zachránit planetu".
1993:
Británie uvolňuje zákaz pěstování hempu. Hempcore první br. spol. která dostala licenci. Oblečení z hempu se prodává v obchodech na High Street.
1993:
Kanada povoluje farmu hempu v provincii Ontario.
1995:
První konference CHIC(Cannabis Hemp Information Club) v Londýně.
1999:
Založení společnosli Hempy.
http://zpravodajstvi.ecn.cz

Konopí v Asii 2

2004-12-18T20:32:00.000+01:00

Konopí bylo díky svým omamným vlastnostem ceněné více než ostatní léky, které měly vliv pouze na organismus nemocného: Účinků konopí se využívalo v několika různých školách hlavně indické medicíny. Bharaprakáša z 16. století popisuje konopí jako silně aromatickou látku, jež zlepšuje náladu, podporuje trávení a reguluje vyměšování žluče, a proto je předepisuje pro zvýšení chuti k jídlu, zlepšení trávení a zkrášlení hlasu. Bylinkáři však zároveň nabádali k opatrnosti a střídmosti, protože byli přesvědčeni, že nadměrné užívání konopí způsobuje sterilitu; u mužů "vysuší pramen příštích pokolení" a u žen "mléko z prsou".
Pěstování konopí v Číně sahá až do mladší doby kamenné, což vede k domněnkám, že konopí původně nepochází ze střední Asie, ale spíše z Číny.
Jistý taoistický kněz v 5.stol.př.n.l. píše, že věštci používají konopí a žen-šen, aby mohli putovat časem a vyjevovat budoucí události. Na základě důkazů lze předpokládat, že o halucinogenních vlastnostech konopí věděli již staří Číňané a se vší pravděpodobností jich i využívali. Dochované záznamy o mafere "plodech konopí" uvádějí, že pokud se užívá v nadbytku, navozuje "vidění démonů". Užívání konopí pro jeho halucinogenní účinky bylo v raném období nepochybně spjato s čínským šamanismem. Když však v 15. století začali do Číny pronikat první Evropané, šamanství bylo v úpadku a používání omamných rostlin postupně ochabovalo, až nakonec upadlo v zapomnění a konopí se používalo pouze jako zdroj odolného vlákna.
V hinduismu, "bhang" stojí po boku samotného Šivy již od stvoření světa a je s ním neodlučně spjat. Z textu Atharva Vedy jednoznačně vyplývá, že intoxikace "posvátnou trávou Bhang" dovoluje člověku vstupovat v kontakt se Šivou. Indické védy opěvují konopí jako jeden z božských nektarů, který člověku zaručí počínaje dobrým zdravím, přes dlouhý život, zjevením bohů konče.
"Dar bohů" se těšil značné oblibě zejména v lidovém léčitelství starověké Indie. Lidé věřili, že konopí oživuje mysl, prodlužuje život, zbystřuje úsudek, snižuje horečky a léčí nespavost a úplavici. Účinku konopí se využívalo v několika různých školách indické medicíny.
Proslulost tohoto všeléku se rychle šířila a konopí pronikalo do nových oblastí.
V Persii se konopí podle lidového vyprávění začalo používat s příchodem indických poutníků za vlády Khursu (531-579). Dnes však víme, že jeho používání bylo rozšířené již v 1.tisíciletí př.n.l. mezi Asyřany, kteří jej používali jako kadidlo.
Islámská víra vystoupila proti používání hašiše hned na počátku, ale rozšíření konopí přeš Malou Asii na západ se jí zabránit nepodařilo. Již v roce 1378 se arabské úřady pokoušely konopí ze země vymýtit zavedením tvrdých postihů, avšak marně.

Konopí v Asii 1

2004-12-18T20:31:00.000+01:00

Konopí, tato rostlina původem z Asie, je jednou z nejstarších pěstovaných plodin. Jeho semena se našly na různých neolitických nalezištích. Zřejmě rostlo jako plevel v okolí pradávných osad, a později zdomácnělo. Původní účel pěstování konopí dnes již stěží určíme. Užívání hospodářských rostlin se obvykle vyvíjí od nejjednoduššího k složitějšímu, a proto lze předpokládat, že člověka na konopí nejprve zajímalo odolné vlákno. Každopádně později konopí, kvůli jeho všestrannému využití, používaly prakticky veškeré starověké vyspělé kultury.
Zbytky konopného vlákna staré 6.000 let, se podařilo objevit v kolébce asijské civilizace, v Číně. Na území Turkestánu. v Tchajwanu byly objeveny starověké pozůstatky paliček na roztloukání konopného vlákna a otisky konopného provázku ve vypálené keramice. Primitivní člověk, bez ustání hledající nové zdroje potravy, musel brzy nalézt jedlá semena. Ta jsou velice výživná a bylo by tedy velmi nepravděpodobné, kdyby je naši předci, přehlédli. Archeologické nálezy konopných semen v Německu, staré nejméně 2500 let, naznačují právě tento způsob použití. Konopná semena se používají v tradiční východoevropské kuchyni již od dávných dob.
Brzy na to musel tedy zákonitě objevit i extatické a halucinogenní účinky této rostliny. Díky ní mohl vstoupit do vyšších sfér bytí a není vyloučeno, že konopí tak stálo u zrodu prvotní náboženské víry. Konopí bylo již od dávných dob považováno za osobní dar bohů, za posvátný prostředek komunikace se světem duchů. Náboženské využití konopí a jeho halucinogenních účinků dosáhlo největšího významu pravděpodobně v oblastech Himálaje a tibetské náhorní plošiny. Podle tradice mahájány jedl Buddha při překonávání šesti stupňů askeze, které vedly k jeho osvícení, pouze jedno konopné semínko denně.
Další velmi starý způsob využití této hospodářsky důležité rostliny byl v lidovém léčitelství a je nutno dodat, že halucinogenní vlastnosti byly často neoddělitelnou součástí léčebného procesu. První zmínky o terapeutickém použití konopí pocházejí od čínského císaře a bylinkáře Šennunga, který je před pěti tisíci lety předepisoval při léčení malárie, beriberi, zácpy, revmatických bolestí, roztržitosti a ženských nemocí.

Chemicke slozeni cannabis

2004-12-09T09:22:00.000+01:00

Cannabis je unikátní rostlina, výjimecná v mnoha smerech. Jedním z nich je, že tento rod je jediným známým ve svete rostlin, jenž pusobí na psychiku zpusobem, který privádí poživatele do stavu opojení, zvaného v anglictine "high" (výrazu zatím zrejme nepreloženého a asi nepreložitelného, když nevezmeme v úvahu ruzné lokální slangové výrazy jako moravská "špica"). Ten je prícinou obliby Cannabis, a tedy obvykle i cílem, proc osoba, dosud s minimálními zemedelskými ambicemi, vynakládá úsilí, na jehož konci jsou žne a kýžené zpracování úrody. Na rozdíl od psychoaktivních látek, které produkují jiné rostliny, cannabionidy nepatrí do skupiny alkaloidu, - i v tomto smeru je Cannabis výjimecná. O prvním chemickém výzkumu marihuany se dá hovorit již v polovine minulého století, ale teprve v šedesátých letech našeho veku bylo snažení završeno rozhodujícími výsledky: Byl izolován delta-9-tetrahydrocannabinol. , hlavní biologicky aktivní látka konopí, a bylo navrženo schéma biosyntézy cannabionidu. U cannabionidu byly od té doby již izolovány desítky, vetšinou jsou ovšem zastoupeny v nepatrném množství a obvykle také nemají dostatecné úcinky. Nekteré jsou oznacovány za homology ci analogy tetrahydrocanabionolu, tzn. Že jsou podobné co do struktury, ale vlastnosti mají ruzné, nebo naopak pres strukturální odlišnosti se projevují obdobné úcinky. Množství a zastoupení cannabionidu má zásadní význam na to, jaké vlastnosti bude mít rostlina z hlediska psychoaktivních úcinku, tedy jakou bude mít "potenci". Tímto pojmem je postihována pro pestitele marihuany nejduležitejší vlastnost rostliny, její psychotropní "síla". Žádoucí je samozrejme rostlina o vysoké potenci. V následujícím prehledu bude uvedeno nekolik hlavních látek této skupiny, které se vyskytují v pryskyricné, živicné látce, produkované rostlinou.

Konopi a medicina

2004-12-09T09:20:00.000+01:00

Léčebné účinky cannabis jsou lidstvu známy už po tisíciletí. Vůbec prvním národem, který jich začal využívat byly zřejmě staří Čiňané. Nejstarší dokumenty hovořící o cannabis jako o léčivé bylině pocházejí z období kolem roku 2300 př. n. l., kdy v Číně vládl císař Šen Nung, který předepisoval samičí konopí (chu-ma) k léčení mnoha chorob (např. zácpy, malárie, revmatismu). V Indii se hojně používalo konopí indické (cannabis indica) jako jedna z ingrediencí různých bylinných a minerálních směsí, které byly používány jako afrodisiakum a k léčení desítek nemocí jako třeba epilepsie, žloutenky, zácpy, horečky atd.Konopí bylo známo i ve starověkém Řecku - lékař Pedacius Dioscorides o něm napsal, že zmírňije porod, pomáhá při bolení uší a klidní záněty.
V evropské medicíně nemá nemá konopí zas až tak dlouhou historii. Zmínky o jeho blahodárných účincích byly nalezeny ve středověkých herbářích Williama Turnera a Nicholase Culpeppera. Ten ve svém díle zmíníl, že cannabis mimo jiné zmírňuje koliku a zastavuje krvácení. Velký rozmach zaznamenala konopná medicína v Evropě ke konci devatenáctého století. O její rozšíření se nejvíce zasloužil kalkatský profesor chemie William O’Shanghnessy, který podal detailní popis intoxikace a účinků THC. Evropští farmaceuti začátku dvacátého století zjistili, že konopí přímo léčí nebo zmírňuje symptomy alkoholismu, úplavice, migrény, otravy krve, lepry a mnoha dalších. V tomto období bylo konopí podrobeno mnoha studiím a testům, při nichž se například zjistilo, že patří mezi jedny z nejbezpečnějších medikamentů - s poměrem účinné a smrtelné dávky 1 : 40000. Podle klinických experimentů konopí zlepšuje noční vidění a snižuje nitrooční tlak čímž zmírňuje účinky zeleného zákalu. Během mnoha let výzkumů bylo postupně dokázáno, že konopí pomáhá při:

dýchacích potížích - THC způsobuje rozšíření průdušek (bronchiální diletaci) což značně ulehčuje astmatikům. Navíc bylo dokázáno, že potlačuje kašel.
chemoterapii - pacienti s rakovinou podstupující chemoterapii často trpí žaludečními potížemi - konopí zamezí nevolnosti až u 80% z nich.
rakovině - bylo zjištěno, že cannabinoidy výrazně zpomalují růst zhoubných nádorů. Navíc nemají vedlejší účinky, jako jiné způsoby léčby
artritidě - obklady z kořene cannabis ulevují při bolestech kloubů
alkoholismu a závislosti na tvrdých drogách - pokud je marihuana použita jako alternativa alkoholu a tvrdých drog může závislé zbavit závislosti. Sama přitom není návyková. Např. v Kostarice, kde se konopí běžně kouří, je daleko méně alkoholiků než jinde.
bolestech - THC působí jako analgetikum. Při kombinaci s morfinem se účinnost tohoto opiátu mnohonásobně zvyšuje, takže stačí menší množství této nebezpečné drogy
nespavosti - podle anglického lékaře J. Reynoldse neexistuje proti insomnii lepší lék
oparech - THC se váže na oparové viry a deaktivuje je
depresi - účinné látky marihuany mají silně euforizující účinky.

Na rozdíl třeba od alkoholu nehrozí závislost ani jiné poškození fyzického a psychického zdraví Jak vidíte využití konopí v medicíně je opravdu velmi mnohostranné. Přesto však není, až na světlé vyjímky, v západních zemích jako léčivo používáno.

Vlákno, listí a kořen

2004-11-30T14:53:00.000+01:00

Vlákno konopné vyniká velkou pevností, potřebné pro provazy a lana, též však pro pevné plachty, pytle a pod. a jemnější vlákna čistá či míchaná se lnem či bavlnou též pro dobrá plátna. Moderní kotonisační metody velmi rozšiřují jeho použití. Dnes možno z konopných vláken vyráběti i zboží soukenné. Konopná koudel je důležitá jako těsnění potrubí, též na čištění strojů, lokomotiv a pod. Z konopného pazdeří lze vyrábět isolační tabule, stavební hmoty, lze jím topit (má ca 3 670 kalorií), lze je velmi snadno zcukernit, dává 60 % cukru a 20 % pentosanů. Konečně i pektinové hmoty mezi vlákny by snad šlo při jiných methodách získávání vlákna, než močením (máčením), využít. Lze využít pazdeří i na výrobu papíru a umělého hedvábí. blíže o tom všem poučí kniha: M. Peliščuk a A. Hadinec: Len a konopí. (knižnice textilního a oděvního průmyslu, Praha 1952). Dříve se vyrábělo ze zbytků stonků a pařízků i uhlí, které prý bylo zvláště dobré pro střelný prach. …

Listí, které činí až 20 % sklizně, lze využít co mrvy s 5 - 6 % N, hlavně proto, že se dobře v půdě rozkládá. Kořen sloužil kdysi co léčivá droga.

Něco pro rolníky

2004-11-30T14:51:00.000+01:00

"Kultura konopí je velmi výhodná, potřebuje sice dobré hnojení, ale ne mnoho pletí, nejvýše na počátku, naopak samo plevel vyhubí, jakmile povyroste a lze ho právě k odplevelení polí použít. Zlepšuje kvalitu půdy, hlavně odpadovými, dobře tlejícími listy a skleníkovým mikroklimatem mezi jeho vysokými stonky vznikajícím, je velmi odolné proti škůdcům (antibiotika) a na semeno je velmi vhodné pěstit je jako meziplodinu, hlavně mezi zelím a kapustou, odpuzuje bělásky. Je výbornou předkulturou pro velmi náročné plodiny. Tvrdí se, že brání účinku fytopathogenním plísním bramborů, je-li mezi nimi vyseto.

Konopí má dlouhé kůlové kořeny a může čerpat vodu i z velké hloubky, stačí mu již 250 - 300 mm vodních srážek ročně. …
Ze 725 q stonků lze získat 100kg konopných vláken. při pěstění na semeno připadá z celé rostliny na semeno kol 10 %, něco více na kořen, stonek činí nejvíce, kol 60 %, listy kol 20 %.

Zvláště dobře se hodí kultura konopí pro odvodněné půdy rašelinné, udržuje dobře vhodnou strukturu půdy.

Cannabis. Znovu cannabis

2004-11-23T22:11:00.000+01:00

Pojmenování hašiš je odvozeno od radikální muslimské sekty Assainů, která byla založena ve 12. století. Arabské substantivum hašíšijúni znamená vyznavač hašiše. Od toho pochází hašišin, osoba oddaná hašiši.
Konopí znají lidé více než pět tisíc let. Dokládají to například rozmanité báje. Jedna staroindická legenda se zmiňuje o "elixíru nesmrtelnosti", který kdysi připravili dva démoni, a to déva a ašuva, podle pokynů velkého boha Višnua. Pomocí hory, již nesla na zádech obrovská želva, se jim podařilo změnit vodu v oceánu v lahodný nektar. Do tohoto průzračného nápoje spadlo několik Višnuových vlasů a ty pak byly unášeny proudem do zázračného údolí, kde se proměnily ve zvláštní rostlinu, obdařenou mocí rozesmát i toho nejsmutnějšího člověka na světě. Konopí bylo mnohými národy uznáváno jako božstvo a mnohostranný zdroj zdraví a společenského a duchovního bohatství. Konopě setá pochází ze Střední Asie a odtud se rozšířila prakticky po celém světě. Ve staré Číně a Indii se konopí pěstovalo také pro jeho léčebné účinky. Bohatým zdrojem informací o psychotropních vlastnostech této rostliny jsou indické kultury. Konopí bylo nezaměnitelnou součástí posvátných nektarů védské indie používaných při náboženských obřadech. Také v Evropě jsou archeologické nálezy konopí velmi ranného data. "Nejstarší doposud poznaný nález konopí pochází z doby ještě předgermánské (z Eisenbergu v Thuringen). Archeologické nálezy ovšem existují i pro dobu rané doby germánské. V popelu pohřební urny z Wilmersdorfu v Brandenbursku byla nalezena semena Cannabis sativa. Tento nález je datován do 5. století př. n. l. (Reininger 1968, in Ch. Ratsch: Konopí...) V jihoněmeckých hrobech ze stejného časového období byla nalezena semena semena konopí, konopná vlákna a celá květenství (Kessler 1985, tamtéž)." Z toho Ch. Ratsch usuzuje, že "konopí bylo již v prehistorické době užíváno u jihogermánských kmenů rituálně, právě jako pohřební předmět."
V Evropě bylo konopí původně rostlinou léčivou, potom teprve přadnou a olejnou. Semenec byl potravinou, ještě ve středověku dosti ceněnou. Uvádí se i vliv na zlepšování půdy a vlastnosti, škodný hmyz a fytopatogenní plísně zahánějící.
http://www.darius.cz

Cannabis - rostlina dvou tváří

2004-11-23T22:07:00.000+01:00

Marihuana, cannabis, konopí - Cannabis indica
Cannabis sativa
Cannabis ruderalis
Jde o tři druhy, podle jiné klasifikace má rod Cannabis čeledi Cannabaceae jen jeden velmi variabilní druh - C. sativa L., s dvěma poddruhy, sativa a indica. První je spíše severní a dává víc vláken a oleje, obsah psychoaktivně působících látek je velmi nízký nebo se vůbec nevyskytují. Druhá je spíše jižní a dává více omamných pryskyřic - často je obsah psychoaktivně působících látek velmi vysoký (Cannabis sativa L. var indica Lam). Rostliny prvého poddruhu (resp. druhu) jsou velmi vysoké (až 4 m), mají silný, vláknovitý stonek, jsou jen velmi málo rozdvojeny a mají řidší listoví. Rostliny druhého poddruhu (druhu) jsou nízké (do 1,2 m) a velmi husté, stonek není tolik vláknitý, jsou silně rozdvojeny a mají velmi husté listí.

Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924 - rostliny jsou velmi malé (60 cm), mají tenký, slabě vláknovitý stonek, nejsou téměř vůbec rozdvojeny a listoví není příliš husté, oproti tomu listy jsou poměrně velmi velké. Obsah působících látek není ani nízký ani vysoký.
SCHULTES (1975) uznává také křížení X Cannabis intersita SOJAK 1960 mezi Cannabis sativa a Cannabis ruderalis.
Všechny druhy konopí jsou dvoudomé, t.z. vytváří samičí a samčí rostliny. Samčí rostliny jsou zpravidla menší a méně rozdvojené nežli samičí. Dochází ovšem také k obojakým útvarům. Z hlediska kulturního jsou samičí rostliny mnohem důležitější. Vytvářejí pevnější vlákna a více psychoaktivních látek, stejně jako výživných semen.
Původně bylo konopí přiřazováno do řádu Urticaceae (kopřivovité). Konopí ale patří podle novějších výzkumů do řádu Cannabaceae (konopovité), čeledi Moraceae (morušovité). Nejbližším příbuzným je chmel Humulus lupulus, který přináleží ke stejné rodině jako Cannabaceae. Další příbuzní ještě nebyli popsáni. Konopí pochází pravděpodobně z centrální Asie. Odsud se lidským přičiněním rozšířilo do celého světa. Je možné, že se ony tři druhy konopí vyvinuly na základě pěstění a selekce člověka. V dějinách konopí rozlišuje SCHULTES (1975) tři fáze: divokou formu, kulturní formu a zdivočelou formu. Další příbuzní ještě doposud nebyli popsáni.
Botanické a taxonomické dějiny konopné rostliny jsou podobným způsobem zmatené jako stav zákonnosti. Byly-li již u arabských lékařů, otců botaniky a zakladatelů moderní binominální taxonomie, známy různé druhy konopí, dnešní moderní botanika udržuje až do současnosti pojetí, že existuje pouze jeden druh konopí s mnoha lokálními variacemi (SMALL 1978). Často se činí rozdíl mezi vláknovým, technickým konopím a indickým konopím. Z toho byly vyvozeny i právnické důsledky. Pěstování vláknového konopí bylo povoleno, zatímco "omamné" indické konopí bylo zakázáno a zákonem pronásledováno.
V průběhu dějin botaniky byla publikována následující označení jednotlivých druhů nebo variant konopné rostliny:
Cannabis sativa LINNÉ 1737
Cannabis Lupulus SCOPOLI 1772
Cannabis indica LAMARCK 1783
Cannabis foetens GILIBERT 1792
Cannabis erratica SIEVERS ex PALLAS 1796
Cannabis macrosperma STOKES 1812
Cannabis generalis KRAUSE 1905
Cannabis americana HOUGHTON et HAMILTON 1908
Cannabis gigantea CREVOST 1917
Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924
Cannabis pedemontana CAMP 1936
X Cannabis intersita SOJAK 1960
http://www.darius.cz

SVATÁ ROSTLINA

2004-11-15T09:28:00.000+01:00

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Konopí je svatou rostlinou, trávou moudrosti pro stoupence hnutí rastafariánů. Ti ji nazývají ganja a považují ji za léčivou duchovní a duševní potravu. Kouření, které je pro ně náboženským rituálem, jim pomáhá při meditacích. Rastafariánské hnutí, zrodivší se na Jamajce, má své kořeny v duchovních tradicích Afriky (používání marihuany stejným způsobem). Ganja zasahuje do duchovního i společenského života rastafariánů založeného na toleranci, bratrství, pěstování moudrosti, lásce k hudbě, života zaměřeného proti jakékoli formě rasového, kulturního a sociálního útlaku, zejména zkorumpovanému západnímu systému a jeho falešným hodnotám.

Za svatou rostlinu považují konopí také některé koptské křesťanské sekty z Egypta a Etiopie. Etiopská křesťanská koptská církev využívá marihuanu při svých náboženských obřadech přes 2000 let. Věří, že posvátná "zelená bylina z pole" v Bibli je vlastně konopí, z kterého byla i kadidla a mazací oleje. Koptští kněží také trávu kouří, v důsledku čehož mají problémy v zemích, kde dnes zuří válka proti "droze zvané marihuana".

DÍVKY NA KOŠTĚTI

2004-11-04T09:11:00.001+01:00

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz
Psychoaktivní účinky konopí byly známy také antickým a středověkým alchymistům. Konopí je přiřazeno znamení skopce, planeta Saturn a prvek vod. Vedle dalších psychoaktivních rostlin užívali alchymisté konopí k dosažení změněných stavů vědomí, transformaci ducha či zažití podílu na nesmrtelnosti skrze transcendenci času pod vlivem konopí. Od alchymie není nikdy daleko k magii. Má se za to, že slovo "magie" je odvozeno od zarathuštránů - "Magi" (mágové). Některé aspekty náboženství těchto perských mudrců byly založeny na rostlině konopí - měla být hlavní náboženskou svátostí a medicínou jejich kněžské hierarchie. Spolu s dalšími psychotropními látkami přispělo konopí ke vzniku pověr o čarodějnicích létajících na koštěti. Rowan Robinson ve své "Velké knize o konopí" poukazuje na zajímavou domněnku některých badatelů, že byla cannabis nedílnou ingrediencí k přípravě mastí, která se pak měla intravaginálně - násadou koštěte - aplikovat o sabatech čarodějnic. "Neuschopňovala-li tato formule k létání, navozovala snad poměrně erotický stav astrálního putování."

MYSTICKÝ SEX

2004-11-04T09:11:00.000+01:00

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz
Ve smyslu afrodiziaka se užívá konopí v praktikách mystického sexu, například v tantrismu, erotickém kultu starých Indů. Kouření nebo inhalování konopí, většinou ve směsi s durmanem, zde slouží jako pomocník k ponoření se do nadcházejícího vytržení a poznání skrytých zázraků bytí. Konopí má být také tím nejvhodnějším prostředkem k získání velké sexuální vytrvalosti, důležité ke zdárnému průběhu rituálu. Není to samozřejmě všelék na dlouhotrvající erekci. Stejně tak jeho nevhodná konzumace může otupit zájem o sex a člověka uspat.

DAGGALAND

2004-11-02T13:26:00.000+01:00

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Nadšenými uživateli konopí v Africe jsou také Pygmejové. Konopí - dagga - je pro ně svátostí a lékem zároveň. Věří, že jim jeho kouření dá potřebnou sílu pro namáhavé lovy zvěře. Mashonové zase říkají, že konopí erotizuje a zlepšuje pracovní sílu a výkon. Thontové tvrdí, že dagga (pro ně tráva poznání) činí člověka moudřejším. Africké kmeny Pygmejů, Zuluů a Hotentotů používají konopí také jako výchovného prostředku. Spáchá-li někdo hrdelní zločin, uzavře se provinilec do malého prostoru, ve kterém je přinucen kouřit obrovské množství cannabis. To až do té doby, dokud neupadne do bezvědomí. Po probuzení se tento způsob trestu může opakovat. Člověk, který prošel tímto "nápravným zařízením", už prý nikdy v životě podobný zločin nespáchá. Baloubové zase používali daggu ke sjednocení různorodých podmaněných kmenů. Dagga byla prostředkem k dosažení harmonie a spolupráce mezi národy, které se sjednotily pod jménem benaRiamba - synové konopí. Chápe se také jako božstvo, které chrání před fyzickou a duševní újmou. Obřad riamba se dodnes udržuje na území Konga.

RÁJ HAŠIŠE

2004-10-27T10:14:00.000+02:00

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz
Užívání konopí bylo v minulosti běžným jevem na Středním východě, zvláště po nástupu islámu, který zakazuje pití alkoholu. V Egyptě, pověstném ráji kuřáků, užívali konopí - smst - před více jak třemi tisíci lety. Někteří badatelé se domnívají, že se zde kouřil hašiš za účelem věštění a vizionářství. Egypťané prý také věřili, že jim kouření zvyšuje inteligenci. U příslušníků tajného a elitního muslimského mystického řádu súfíjů se stal hašiš součástí náboženství samého. Súfíjové věří, že duchovní osvícení nelze dosáhnout prostřednictvím rozumového vnímání, ale pouze za změněného stavu vědomí, například pomocí hašiše. Tito "středověcí hippies" uctívali spirituální kvality konopí a učili, že konopí - hašiš projasňuje ducha a překonává stinné stránky lidské duše. I přes snahu skrýt kvality rostliny před prostým lidem a pozdější tabuizaci a zákazy z řad muslimských duchovních se užívání konopí pro spirituální účely a potěšení stalo pro islámský svět běžným jevem.
"Fajfka kifu před snídaní dá muži sílu sta velbloudů na dvoře," praví arabské přísloví. Další však varuje: "Kif je jako oheň - trochu hřeje a trochu pálí." Na severu Afriky lidé kouří konopí - kif, který nosí ve váčku (mottoni) s více kapsičkami. V každé ze třech až čtyřech přihrádek má být jiný druh kifu, který pak majitel nabízí hostům podle toho, do jaké míry je má v úctě a lásce. Kif se kouří ve speciální dýmce (chquofa). Dodnes mají mnozí lidé ve svých domech místnost - kuřárnu hašiše, kde se má mladá generace seznamovat s tradičními příběhy, tanci a písněmi. Kouření kifu, narozdíl od požívání alkoholu, zde totiž není v rozporu s islámem, je tradičně chápáno jako součást víry a všeobecně tolerováno.

BE STONED!

2004-10-26T10:59:00.000+02:00

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Mnoho kultur spojuje konopí s úctou k mrtvým, zejména pro jeho schopnosti transcendovat prostorové a časové hranice. Pradávní Skytové podstupovali po pohřbu očisťující rituál k uctění mrtvých. Ve speciálním stanu inhalovali dým vzniklý vhozením konopných semen na rozžhavené kameny. V pohroužení podobném transu takto příbuzní zesnulých doprovázeli duši mrtvého na jeho cestě na věčnost. Dodnes se zvyk vhazovat hrst semen konopí do ohně jako obětování za mrtvé zachoval v některých částech východní Evropy. Podobné techniky "vykuřování" se využívalo i v ruském lidovém léčitelství při léčbě bolestí zubů. Někteří Rusové totiž věří, že bolest způsobuje červ. Kouř vzniklý vhozením semen na rozžhavené kameny se inhaloval právě k jeho vyhánění. Německý antropolog a spisovatel Christian Rätsch, autor knihy "KONOPÍ, léčebný prostředek v dějinách lidstva", připouští, že se z této techniky možná odvozuje význam slova "stoned" - "zhulen". Již řecký historik Hérodotos při svém popisu skytského rituálu poznamenal: "Skytové při tom pociťují slastnou rozkoš, ... uchváceni dýmem, hlasitě křičí." Za účelem zbavení se starostí, nouze a smutku takto vdechovali kouř například i Asyřané.

SVATÝ KOUŘ - MÍSTO KONOPÍ V DUCHOVNÍ KULTUŘE

2004-10-25T08:29:00.000+02:00

Autor: Michal Novotný
http://www.ikoktejl.cz

Psychedelické účinky konopí - Cannabis - byly člověku známy dávno předtím, než objevil jeho další možnosti. Jeho užívání coby prostředku změny vědomí je součástí nejstarších kultur lidstva.

KRÁL KUŘÁKŮ
Objev mnohostranného využití konopí je připisován šamanům, dodnes uznávaným národy jihovýchodní Asie. Za prapůvodního a prvního šamana vůbec je považován Šiva, bůh tvoření, destrukce a blaženství, který také zaujímá přední místo v hinduistickém panteonu. Jeho jméno v nepálštině (vijaya - vítězoslavný) bylo synonymem pro označení konopí již ve védských spisech. Podle indické mytologie bylo konopí přítomno po boku Šivy při zrození světa, Vítězoslavný podle pověsti konopí objevil a vysel je v Himálaji lidem pro radost. Tento "král a největší milovník konopí" jim dal také recepty k jeho upotřebení. Konopí se v této části světa používá k přípravě posvátných nápojů bhang nebo se společně s dalšími přísadami kouří ve speciálních dýmkách - chilamech (symbol Šivy - krále kuřáků). Díky kouření konopí jsou prý šamani například schopni připravit mimořádné léčebné prostředky. Popel z dokonale vykouřené dýmky je pak v Himálaji považován za lék svatý a vůbec nejlepší.
Sádhúové, horliví vyznavači Šivy, dodnes užívají konopí při svém putování zemí. Tito potulní asketové pijí bhang, který jim poskytuje spirituální sílu a přibližuje osvícení, pomáhá jim prý také soustřeďovat myšlenky na božské záležitosti. Díky konopí sádhúové snáze překonávají utrpení, které jim přináší fyzické nepohodlí, odříkání a dlouhé půsty bez jídla a vody. Po kouření ganjy mohou vnímat Šivu ve všech jeho zjeveních. Ne vždy však v Indii souviselo užívání konopí s náboženstvím. Například bojovníci pili bhang před bitvou pro uklidnění nervů a léčila se jím také řada nemocí.

Konopí jako klíč k otevření bran trvale udržitelného rozvoje

2004-10-19T10:23:00.000+02:00

Konopí je univerzální rostlina. Je využitelné snad ve všech odvětvích činnosti dnešního člověka.
Pěstování konopí přináší nová pracovní místa, oživuje zemědělský a strojírenský průmysl jako i další odvětví ekonomiky a umožňuje znovunavázat vztah člověka a přírody - to vše za přispění moderní technologie.
Vzhledem k ohromným znalostem člověka v živých i neživých oblastech bádání je víc než pravděpodobné, že lidstvo dokáže vytvořit syntézu, skloubit nabyté znalosti s věděním našich předků. Následující odstavce se pokouší naznačit způsob a objasnit místo, které v tomto procesu může připadnout konopí.

Konopí je tzv. kulturní bylinou. Jejímu využití, případně pěstování se věnovaly všechny nám známé civilizace neolitickými počínaje – od Mezopotámie po Řecko a Řím, od Číny po Rusko, od Egypta po Střelkový mys, od Severní Ameriky k Jižní. Například v nepálské tradici, spojující různé náboženské směry oblasti, je Šiva, první prapůvodní šaman, nazýván také Bhangberi Baba, „král konopí“.

Od počátků zastávalo konopí hned několik funkcí:

Funkce průmyslová – nejčastěji bylo využíváno silné, dlouhé, extrémně trvanlivé vlákno pro výrobu lanoví, síťovin, textilií, místně i jako stavební materiál, později v Číně pro výrobu papíru. V potravinářství bylo hojně využíváno semeno pro jeho vysokou nutriční hodnotu a lahodnou chuť (olej, koření, krmivo pro dobytek…)§. Konopný olej pro své blahodárné účinky na pokožku těla i hlavy našel uplatnění také v kosmetice, dále se používal pro výrobu barev a na svícení (svítil prý i v bájné Alladinově lampě).
Funkce duchovní – konopí sloužilo v různých formách v mnoha kulturách k povznesení mysli celých společenstev. Hrálo důležitou roli při rituálech, bylo prostředkem spojení s Bohy, ale i prostředkem zábavy a relaxace.
Funkce léčebná – brzy byly objeveny léčebné účinky konopí. Medicína využívala všech částí rostliny od květů po kořeny. Čínský mýtický lékař Shen – Nung (Shennong) naučil podle pověsti člověka pěstovat patero druhů obilí (mezi nimi konopí), sestavil na základě vlastních pokusů nauku o léčení (podle pověsti v roce 2737 př. n. l.). Uvádí v ní, že konopí léčí ženské slabosti (nepravidelnou menstruaci, migrény), dnu, revmatismus, malárii, beriberi, zácpu a duševní nepřítomnost.
Z dalších pramenů víme, že stonek působí odvodňovacím močopudným způsobem, že olej pomáhá proti suchu v krku, pryskyřice samičích květů tlumí bolesti nervového systému, konopné směsi jsou vhodným afrodisiakem, ale mohou působit i jako sedativa a že v některých kulturách ženy užívají konopí před porodem pro lepší komunikaci s dítětem. Užití konopí k duchovním a lékařským účelům bylo ne náhodou úzce propojeno s šamanismem. K dosažení žádoucích účinků je mnohdy třeba víc než je pár tahů z trávy.
I moderní lékařství mělo dlouhou dobu účinky konopí na zřeteli. Byla provedena celá řada výzkumů potvrzujících poznatky šamanů a léčitelů. S výskytem některých nových tzv. civilizačních chorob se rozšiřuje i možnost použití marihuany. Její užívání jak potvrzují výzkumy i výpovědi pacientů pomáhá snášet účinky chemoterapie i některé projevy nemoci AIDS, snižuje nitrooční tlak a léčí tak zelený zákal, pomáhá předcházet epileptickým záchvatům, tlumí projevy, zpomaluje a mnohdy i zastavuje postup roztroušené sklerózy, tlumí bolest a nežádoucí projevy u paraplegiků a qadraplegiků i dalších onemocnění. Výčet není zdaleka úplný. Výzkum účinků některých cannabinoidů není u konce (v 80. letech se českoslovenští vědci zabývali silnými antiseptickými účinky cannabinoidu CBD, který hubil infekce imunní vůči běžným antibiotikům).
Unikátní podíl nenasycených mastných kyselin zvyšuje imunitu živých tvorů, kyselina linolová a linoleová léčí celou řadu kožních problémů (např. lupénku).
Vraťme se k obecným vlastnostem konopí. Jedná se o jednoletou dřevitou bylinu rostoucí ve všech klimatických pásmech mimo extrémních. Je tedy vysoce přizpůsobivá (vyskytuje se v mnoha variacích), odolná vůči škůdcům a má blahodárné účinky na kvalitu půdy (rekultivační schopnosti), když dokáže absorbovat i některé těžké kovy. Nejvhodnějším hnojivem je chlévský hnůj, rostlina se obejde bez speciálních přísunů vody i bez pesticidů. Je tedy ideální ekologickou plodinou poskytující suroviny k uspokojení biologických i sociálních potřeb člověka.
Její využití sahá od drobných předmětů denní spotřeby (potravinové doplňky, kosmetika, papír, obuv, oděvy, barvy, laky, obalové materiály…) přes stavbu a vybavení budov (izolační materiál, „betonové“ a dřevotřískové desky, potrubí…) po průmyslové hi-tech využití (automobilový, letecký a kosmický průmysl, skate a snowboardy, palivo atd.).
Všechny výrobky jsou bezodpadové – dobře rozložitelné v přírodě a recyklovatelné, navíc lokálně dostupné.
Prohibice marihuany a potlačení konopného průmyslu bylo cíleným tahem americké administrativy konce 30. let, jejíž představitelé vsadili na akcie ropného, dřevařského, zbrojního a farmaceutického průmyslu. Tento trend se nejen s americkou vládou táhne dodnes; jeho nejmladším představitelem je G. W. Bush, jehož otec se v roce 1976 zasadil za zrušení všech probíhajících lékařských výzkumů čtyřset cannabinoidů obsažených v konopí. To vše v zájmu farmaceutických společností jako Lilly, Abott, Bristol, Pfizer a dalších.
Sektářský a mafiánský ropný monopol, jehož prosperita je založena na netržním potlačení konkurence a na hrubé externalizaci výroby, působí dnes i proti svým vlastním tvůrcům.
Při přechodu k trvale udržitelné společnosti je třeba omezit naši závislost na stávajících výrobních a distribučních strukturách na minimum a nahradit ji lokální ekologickou produkcí a spotřebou. Pro zvládnutí těžkého přechodového období je tu konopí. S jeho pomocí je možné sjednotit naši snahu o život v lepší, zdravější, mírumilovné společnosti.
http://www.konopa.cz

Životopis konopné rostliny

2004-10-19T09:49:00.000+02:00

Využívání konopí je známo několik tisíc let. Nejstarší údaje o používání Cannabis pocházejí z doby před sedmi tisíci lety ve staré Babylonii. Zásluhy za největší rozmach v pěstování i všestranném využívání této rostliny v dějinách ovšem patří Číně. První zprávy o pěstování konopí na čínské půdě (výrobě lan, rybářských sítí a tkanin), pocházejí z doby kolem 3. tisíciletí př. n. l., kdy čínský císař Sheng-nung přikázal svým poddaným, aby jej pěstovali na vlákno. Konopná vlákna ze starého šatstva a sítí se v té době používala při výrobě papíru, který činila tak trvanlivým, že se dochoval dodnes v hrobech datovaných 100 let př.n.l. (Konopný papír se dodnes ve světě používá např.: na bankovky v Kanadě nebo na lepší vydání Bible.) Další zprávy o konopí obsahuje text z doby 1500 – 1200 let před naším letopočtem, který dokumentuje znalost pěstování konopí v Číně, ale ne pouze kvůli vláknu. Semena konopí byla spolu s rýží, ječmenem, prosem a sójou nejstarším používaným zrním. Jako potrava bylo konopí používáno až do 1. či 2. století př.n.l., kdy bylo nahrazeno chutnějšími a produktivnějšími obilninami.

V prvním století našeho letopočtu popsal Dioskoridos velmi přesně celou morfologii rostliny, ale nezmiňoval se tehdy o jejích účincích na člověka. S tím mají bohaté zkušenosti až Indové, kde se pěstovalo konopí k získávání pryskyřice z květů samičích rostlin, která sloužila k výrobě hašiše (bhanga). Toho se využívá k náboženským účelům na území Indie dodnes. Staří Egypťané a Řekové konopí neznali. Herodot se zmiňuje o pěstování konopí u Skytů, kteří žili na území jižního Ruska. Ti ho v 7. století př. n. l. donesli do Evropy. Tuto rostlinu nalezneme na její cestě u keltských knížat, slyšíme o jejím využití u Vikingů, Tráků a objevíme v hrobě Adelgundy, královny Merowingů, jemné a nápaditě zpracované šaty z konopí. A dovolíme si tvrdit, že to byly její nejoblíbenější šaty, se kterými se nechtěla rozloučit – šaty pro věčnost.

Ve 13. a 14. století popsali arabští spisovatelé společenské užívaní Cannabis a z toho plynoucí pokusy o potlačení jeho nemedicínského používání. Nejkvalitnější přírodní konopné vlákno se po staletí používalo pro výrobu všech druhů textilií a oděvů, bot, ložního prádla, plachtoviny, lan, provazů a také knih, biblí, map, papírových peněz, akcií, cenných papírů, novin a malířských pláten. Z konopného semenného oleje se vyráběly prakticky všechny barvy, laky, i olej na svícení. Semena s vysokým obsahem rostlinných bílkovin byla jedním z hlavních zdrojů potravy člověka. Konopí bylo preferována pro svou kvalitu a nízké náklady oproti jiným surovinám. Léčebné a vědomí rozšiřující účinky pak uctívaly mnohé náboženské a esoterické směry světa. Konopí indické se v Číně používalo v lékařství jako anestetikum při operacích, k léčení zácpy, dny, malárie, revmatismu a menstruačních potíží. Ayurvédští indičtí lékaři léčí konopím epilepsii, deliria, koliku, gastritidu, anorexii, žaludeční nevolnosti, horečky, žloutenky, bronchitidu, lepru, poruchy sleziny, anémii, tuberkulózu, astma, dnu a malárii.

Do Evropy přinesli konopí severní cestou 2800 let př.n.l. Skytové a konopné vlákno se stalo na čas hlavní plodinou v historii téměř každé evropské země. Pylové analýzy zařazují domestifikaci konopí do r. 400 př.n.l. v Norsku, Anglii a Německu, ve Švédsku do roku 150 př. n.l atd. Řekové a Římané taktéž konopí používali (hlavně na lana a plachtoví), dováželi ho ze Sicílie a Galie.

S Kryštofem Kolumbem přeplulo konopí Atlantik, jako oblečení a také jako plachtovina. Konopná látka na sebe upozornila brzo svými dobrými vlastnostmi: na těle lehká a vzdušná, odolná proti mokru a vysoce trvanlivá. Američané nazvali tuto rostlinu “Hemp” a použili pro svou vlajku tuto látku. Levi Strauss vyrobil první džíny z konopí, které pro svou trvanlivost nosili především zlatokopové v době zlaté horečky.

Konopí se tedy rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. Třicátá léta a vynalezení stroje na mechanickou sklizeň konopí předpovídaly této rostlině skvělou budoucnosti.
http://zpravodajstvi.ecn.cz/

Co zaručeně nevíte o konopí

2004-10-19T09:41:00.000+02:00

Pro širokou veřejnost je KONOPÍ v dnešní době opředeno mnoha předsudky, které jsou spojené většinou s závislostmi, kriminalitou a mýty. O možnostech využití konopné suroviny v průmyslu a zemědělství můžeme slyšet spíše od našich prarodičů než ve školních lavicích. S každým novým užitečným konopným produktem na pultech našich obchodů dostává tato skutečnost jiný rozměr. Potencionální přínos této rostliny, který je v posledních letech tolik podceňován, staví všechny ostatní užitkové rostliny do stínu. Nebezpečnost konopí v objektivním porovnání ke všem jiným drogám především alkoholu a tabáku, které jsou v ČR legálním a navíc ještě podporované reklamou, je skoro směšně malá.

Konopí seté (Cannabis sativa) je mnohostranně využitelná přadná i olejnatá zemědělská plodina, která je příkladem obnovitelného surovinového zdroje. Touto užitečnou rostlinou můžeme nahradit mnohé syntetické či vyčerpatelné suroviny. Především ty, které jsou námi užívané v současném globalizovaném světě pro uspokojení našich potřeb.

Konopný papír má své přednosti, oproti papíru z dřevitých složek, v pevnosti a trvanlivosti. Využití konopí pro jeho výrobu, by napomohlo ke snížení potřeby dřeva v tomto průmyslu a uvolnění prostoru pro jeho využití k jiným účelům. Je uváděno, že konopí vytvoří 2,5krát vyšší produkci fytomasy za rok ze stejné plochy jako les (Strašil, 1998). Jiná literatura (Vrzalová, Fric 1994) uvádí, že při výnosu 7 t/ha se získá cca 6 m3 dřeva, což převyšuje roční produkci borového lesa (cca 5 m3 ).

Ze semen, podobně jako ze semen řepky olejky, lze vyrábět bionaftu a biooleje, které mohou být zpětně využity do zemědělské a lesní mechanizace. Tato bionafta a oleje mají ve srovnání s motorovou naftou nižší škodlivé účinky na životní prostředí.
Ze suchých nevyužitelných nebo přebytečných částí biomasy rychlerostoucích rostlin, mezi které patří i konopí, je možné získávat brikety, jejichž spalování by snižovalo spotřebu hnědého uhlí. Tím by se omezoval nárůst produkce emisí oxidu uhličitého, siřičitého a těžkých kovů, které vznikají jeho spalováním. Minimum popele, které vzniká spalováním fytomasy, může být naproti tomu využitelné jako draselno-fosforečné hnojivo.
V současné době je textilní průmysl zaměřen z větší části na syntetická vlákna, jejichž. výroba má se svými surovinami a odpady negativní vliv na životní prostředí. Také jsou často opomíjeny nezastupitelné vlastnosti přírodních vláken, mezi které patří navlhavost, trvanlivost, prodyšnost, tepelně izolační schopnost a i další kladné vlastnosti související s výrobou, jako je menší výrobně-energetická náročnost a druhotná zpracovatelnost použitého materiálu. Pro tyto vlastnosti by mohlo najít konopí seté své místo v odvětvích textilního průmyslu.

V ČR dochází v posledních letech k redukci stavů skotu a tím poklesu ploch osetých zeleným krmením pro ně. Také díky šlechtitelskému úsilí a hnojení umělými hnojivy vzrůstá produkce tradičních zemědělských plodin. Tím se zvětšuje prostor pro alternativní plodiny mezi které se v dnešní době řadí i konopí seté.

S novým pohledem na konopí se začíná měnit legislativa ve prospěch konopí v zemích, kde bylo konopí zakázáno, nebo kde se vlivem okolností přestalo pěstovat. Tímto je uváděno pěstování konopí setého i do problematiky drogové, kterou mají v kompetenci orgány Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra, aj. Z tohoto důvodu jsou dnes šlechtěny odrůdy na co nejnižší obsah THC (Delta -9- Tetrahydrocannabinol; hlavní součást psychoaktivních látek obsažených v pryskyřici samičího květenství). V ČR je po tří letém výzkumu, který podporovali české vládní instituce, vypracována metodika pro pěstování 2 odrůd konopí setého s obsahem THC do 0,2 %.
http://zpravodajstvi.ecn.cz

Proč upadlo konopí v zapomnění?

2004-10-16T23:04:00.000+02:00

Málokdo si dnes uvědomuje, že konopí bylo v minulosti velmi důležitou surovinou pro světový obchod. Proto se právě ve chvíli rozvoje konopářského průmyslu a ze strachu z konkurence spojili američtí lobující obchodníci z papírenského koncernu Hearst s "kolegy" z chemického koncernu Du Pont. Ty si spočítali, že by jim v případě plného využití obchodního potenciálu konopí hrozila ztráta několika miliard. Chemici si v té době nově nechali patentovat nylonové vlákno a zosnovali kampaň, ve které udělali z konopí "zabijáka mládeže".

Konopí se rozšířilo v průběhu několika generaci z Číny do celého světa a do třicátých let dvacátého století se využívalo jako užitková rostlina. V roce 1917 nastal důležitý zlom ve zpracovatelském průmyslu, kdy byl Goergeovi W. Schlichtenovi vydán patent na dekortikační zařízení které šetřilo práci, zlepšovalo kvalitu papíru a chránilo lesy tím, že vyrábělo laciný a lehce dostupný zdroj pro rostoucí spotřebu světového papírenského průmyslu. Nový stroj dokázal využít 95 % ze stonků konopí oproti předcházejícím 25% a zároveň snížit náklady. Konopí bylo na nejlepší cestě jak se stát nejvýznamnější složkou amerického a posléze i světového hospodářství. Proč se tak nestalo?

Roku 1931 v USA jmenoval Melon do své funkce Hooverova ministra financí, budoucího muže své neteře, Harry J. Aslingera vedoucím právě přeorganizovaného státního úřadu pro drogy a opiáty FBNDD. Aslinger vykonával tuto funkci po 31 let a přestože se při nástupu do funkce nijak významně o konopí nezajímal, brzy se stal výjimečně posedlý "zlem", pocházejícím z této rostliny, jejíž květy a listy považoval za skvrnu na tváři lidské rasy. Strach z neznámé látky v té době už zachvátil především státy na Jihozápadě, kde ji užívali hlavně černoši a Mexičané. V polovině 30. let udělal Anslinger co mohl, aby strach vystupňoval v hysterii. Využil své novinářské minulosti a přišel nejdříve s bombasticky a úsečně napsaným článkem "Marihuana - vrah mládeže", aby pak ve stejném duchu navázal sérií statí a knih, poukazujících na hrůzy, skryté za konzumací konopí: vraždy, sebevraždy, školáky sváděné "přátelskými cizinci". (Většina z jeho příkladů byla později samozřejmě vyvrácena.) Jakmile se Anslinger vydal na své tažení, přestal projevovat jakýkoli zájem o jiné zprávy o konopí než ty, které se daly zařadit do jeho katalogu ohavností s názvem "Droga zabiják". Prohlašoval o konopí, že je to "silné narkotikum, z něhož přímo čiší Vražda! Šílenství! Smrt!". Noviny ho milovaly. Oponentem se mu stal Národní institut semenných olejů reprezentující výrobce kvalitních maziv a barev, který udával, že konopný olej je velmi důležitý při jejich výrobě i v jiných průmyslových procesech. Zdůraznil také, že návrh Anslingerova protikonopného zákona je příliš obecný a podněcuje aktivitu potlačení tohoto významného odvětví průmyslu pod kontrolu úřadů, která může znamenat jeho likvidaci. V průběhu jednání vystoupil se zásadní námitkou proti Anslingerovu návrhu, také Dr. William Woodward, právní poradce při American Medical Association. Ten namítal, že konopí v léčebných preparátech nikdy zneužíváno nebylo a navrhované zákonné úpravy způsobí lékařům značné obtíže. Byl briskně umlčen. V té době distribuovaly farmaceutické společnosti dvacet osm různých konopných preparátů. Balíčky s marihuanovými cigaretami se prodávaly například jako lék na astma, jejichž použití nový zákon zrušil.
V srpnu roku 1937 bylo ve čtyřiceti šesti ze čtyřiceti osmi států Unie konopí zákonem Marihuana Tax Act zakázáno a jeho pěstování se stávalo pro farmáře stále míň atraktivním. V roce 1941 bylo konopí vyřazeno i z amerického seznamu léčiv - téměř po století rozšířeného užívání. Vládní dozor tak v podstatě zapříčinil úpadek konopného průmyslu, kdy federální agenti donutili majitelé inovujících fabrik zastavit svojí činnost. Jen několik farmářů pokračovalo v pěstování konopí až do vypršení povolení v padesátých letech.

Krátké znovuoživení zažilo konopí během války, kdy USA hrozil nedostatek této suroviny k výrobě plachet, sítí a lan pro armádu, neboť válka zabránila dovozu ze zahraničí. V rámci intenzivního programu bylo v roce 1943 v šesti státech na středozápadě osázeno 146 tisíc akrů* země. V roce 1943 americké ministerstvo zemědělství přišlo s propagačním filmem, nazvaným Hemp for Victory (Konopím k vítězství). Dle něj musel každý farmář, který chtěl pěstovat konopí, dodržovat nařízení zákona O marihuanové dani z roku 1937. To zahrnovalo povinnou registraci farmářovým nejbližším berním úředníkem a zaplaceni poplatku 1$ a v případě nedodržení nařízení přísné tresty. Tato tzv. "Licence" umožňovala farmáři, aby získal od registrované firmy prodávající konopí semena, zasel a pěstoval tuto plodinu a pak následně dopravil zralé, promáčené konopné stonky do konopného mlýna. Existenci tohoto dokumentu USA později popřelo. Film musely shlédnout všichni farmáři a podpisem potvrdit, že ho viděli. Navíc byla vydána brožura o pěstování konopí, kterou každý farmář obdržel. Také Německo v době války vydalo pro svoje farmáře příručku která doporučovala v těchto těžkých letech pěstování konopí. Nikdo si nepoložil otázku: Když bylo konopí tak důležité v dobách války proč ho nadále nevyužíváme i k mírovým účelům?

Po odchodu z oddělení pro narkotika stanul neúnavný důchodce Anslinger v čele americké delegace u Spojených národů, aby s drogami bojoval i na mezinárodní půdě. V roce 1961 se mu v této funkci podařilo donutit šedesát států k podpisu "Uniform Drug Convention" (Jednotné drogové konvence), zavazující strany, že v průběhu dvaceti pěti let skončí s užíváním konopí. Až v posledních letech došlo ke snížení obsahu THC v konopí, které se využívá pro technické účely a následnému odlišení konopí setého a konopí indického.
Zákonodárci, kteří používali v té době (a používají dodnes) velmi nechutné lživé propagandy a manipulace veřejným míněním pomocí smyšlených tragických příběhů k prosazení svých neopodstatněných návrhů, bohužel našli mnoho následovníků i mezi demokratickými státy.

Současně s platností zákona o dani z konopí se zanedbával vývoj strojů pro průmyslové zpracování konopí. Tuto americkou cestu pak následovalo mnoho států světa. Henry Ford sice ještě vyrobil prototyp automobilu z karoserie z konopných vláken, které používalo konopí i jako palivo, strach z "drogy marihuany" byl však větší a technické využití konopí postupně upadlo v zapomnění.
http://zpravodajstvi.ecn.cz

Konopí v dobách našich předků

2004-10-16T23:02:00.000+02:00

Historie konopí je provázaná světovou historií nebo konopí a jeho produkty byli v minulosti součástí naeho dědictví a páteří mnoha nejstabilnějích a nejdéle trvajících kultur. Na celém světě lidé seli a sklízeli po několik generací svá konopná pole, dříve ne vůbec tuili, e jednou tato plodina vykázána z povrchu zemského ve prospěch fosilních paliv, dřevařského a petrochemického průmyslu. Z tohoto důvodu Vám na tomto místě přináíme článek o historii konopí z dob vlády králů a císařů, kdy konopí bylo běnou a nedílnou součástí ivota. Cena konopí tak závisela od ceny otroků a uívání od náboenské orientaci země. Konopný průmysl byl tak důleitou součástí hospodářství zemí, e se ve své době nejednou stal nástrojem intrik a manévrování vech světových velmocí.

Konopí se dostalo do Evropy zřejmě ze dvou směrů. Severní cesta vedla z jiního Ruska přes Litvu do severního Německa, védska, Holandska a Anglie. Touto cestou se vytvořily nízké typy severských konopí. Druhá cesta vedla z Persie po břehu Kaspického moře přes Tádikistán do Řecka, Itálie, jiní Francie a odtud do střední a západní Evropy.

V Anglii se konopí ve větí míře začalo pěstovat a za vlády Jindřicha VIII. Během anglické námořní nadvlády, v albětinském období, zájem o tuto surovinu prudce vzrostl a konopí se začalo pěstovat následně i v britských koloniích Nového světa. Konopí se na území ameriky dostalo s rozvojem mořeplavby a díky jeho potřebnému vyuití při stavbě lodí. panělé a Angličané nali v Novém světě bohatá území a díky dobrým klimatickým podmínkám a svou přirozenou přizpůsobivostí k půdě nalo konopí své místo na tomto kontinentě. Nejprve roku 1606 v Kanadě a roku 1611 i ve Virginii pro potřeby námořnictva. Puritántí osídlenci je poté přivezli do Nové Anglie roku 1632. Velký důkaz o uitečnosti konopí se projevil v recyklačním průmyslu v Americe: staré konopné oblečení handry a lodní plachty se přeměňovali na papír. Otcové americké nezávislosti byli silnými obhájci národní ekonomiky zaloené na vyuívání konopí. Ve skutečnosti byli George Washington a Thomas Jefferson sami dlouholetými pěstiteli konopí. Cannabis - konopí bylo legálním platidlem (penězi) ve velké části Ameriky od roku 1631 a do počátku 19. století. Proč? Aby to povzbudilo americké farmáře pěstovat jetě více konopí. Před Americkou revolucí se konopné vlákno pouívalo dokonce na výrobu pracovních oděvů. Nezávisle na britském území se konopí rozířilo také do panělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru. V severoamerických koloniích se zakrátko stala nenahraditelnou surovinou. Mnoho kolonistů mělo Bible a mapy vytisknuté na konopném papíře a větina jejich lampového oleje pocházela z lisovaných konopných semen. Produkce konopí se stala tak důleitou, e roku 1640 guvernér státu Connecticut nařídil, e rostlinu musí pěstovat kadý občan.

V Německu nastal rozmach konopí v 17. století, kdy se zde pěstovalo a na 375 tisících akrech*. Od 16. do 18. století byli konopným plachtovým a lany vybavené panělské, francouzské, britské, německé, holandské i italské obchodní lodě. Holanďané byli měli pokročilejí technologie při zpracování konopí. Holadnské větrné mlýny (samy vybavené konopnými plachtami) dodávali energii k lámání stonků konopí a výrazně tak etřili ruční práci Holanďanů, co umonilo vyrábět velké mnoství pláten a lan, kterých bylo zapotřebí k vybudování silné pozice námořního státu. Holandské zásoby nedostačovali k tak vysoké produkci a tak si "mistři větru" opatřovali konopný materiál výměnou s Ruském a Itálií. V polovině 18. století se ve Francii pěstovalo konopí a na 800 tisíci akrech. V 18. - 19. století v Rusku bylo konopí nejdůleitějí technickou plodinou, převáně pro výrobu vybavení velkých námořních lodí. Koncem 18. století produkuje Rusko 80 % konopí pouívaného na západě. Pod nadvládou cara a ruské ortodoxní církve mělo Rusko vzhledem k otrokům a nevolníkům levnou pracovní sílu, která produkovala konopí a do roku 1917. V druhé polovině 18. století kupuje Velká Británie 90 % konopí z Ruska a britské námořnictvo a světový mořský obchod je tak odkázán na ruské konopí. Jeden z hlavních důvodů války roku 1812, ve které bojovala Amerika proti Británii, byl přístup k ruskému konopí. V roce 1807 Napoleon a Ruský car Alexandr podepisují smlouvu, podle které Rusko přestane legálně obchodovat s Anglií. Cílem Napoleonovy strategie bylo zastavit dodávky ruského konopí Anglii, tímto zničit britské válečné loďstvo, které se bez kvalitních konopných plachtoví jen těko obejde a Velká Británie bude tak nucena ukončit svou blokádu Francie a kontinentu. Car tuto smlouvu nedodrel, toleroval nelegální obchod mezi Ruskem a Anglií. Spojené státy jsou nelegálním obchodem odříznuty od svého konopí z Ruska a Napoleon (ve spojenectví s Amerikou) napadá Rusko s úmyslem zabránit dodávkám konopí britskému válečnému loďstvu. V červnu roku 1812 pochoduje na Moskvu, ale následkem kruté zimy a ruské vojenské taktiky je poraen. V prosinci roku 1814 podepisuje Anglie smlouvu s Spojenými státy, v které souhlasí, e nikdy ji nebude obtěovat americké obchodní lodě (dováející také konopí z Ruska) a Spojené státy se zavazují, e se jednou provdy vzdávají vech nároků na Kanadu.

Ustupovat ze své pozice nejpouívanějího vlákenného zdroje v Americe začalo konopí zejména následkem objevením a zdokonalováním technologie zpracování bavlny (přelom 18. 19. století). Dalím z významných faktorů bylo zruení otroctví v roce 1865, které poskytovalo levnou pracovní sílu pro enormě namáhavý konopný průmysl a dovoz levnějího - nikoliv kvalitnějího - vlákna. Poslední a definitivní tečkou za vyuití konopí učinil marihuanový zákon schválený roku 1937.
http://zpravodajstvi.ecn.cz

Ježíš a marihuana

2004-10-05T10:20:00.000+02:00

O Ježíši Nazartském, později Bohu křesťanů bylo již vyzkománo a napsáno mnohé. Ovšem Chris Bennet z USA, přišel se šokujícím odhalením, jak to vlastně tehdy dopravdu bylo.

Holdoval Ježíš Kristus marihuaně?

Ježíš Kristus byl zcela jistě uživatelem marihuany a dokonce prý prvním lékařem, jenž lehkou drogu předepisoval pacientům. Tvrdí to alespoň ve studii zveřejněné v pondělí americký vědec Chris Bennet. "Židovské náboženství využívalo marihuanu k navýšení mystiky učení. V postavě Ježíše přesel tento vliv ido raného křesťanství," píše v článku Byl Ježíš kuřák trávy? publikovaném v časopise High Times Bennet. Autor dále mimo jiné tvrdí, že boží syn používal marihuanu při léčení a iv průběhu svých přednášek. Její extrakt, výtažek nazývaný hebrejsky káné-bošem (tzn. vonné koření), následně u posluchačů navodil halucinace umožňující jim svědčit o vykonaných zázracích. Bennet takto zcela zpochybňuje například v Novém zákoně zachycené vyléčení slepého či nemocného leprou. Autor v článku vycházel z rozboru textu Nového zákona a zachovaných vláken dobového šatstva, v němž se stopy po výtažku z marihuany našly. Doporučoval ale i pojídat listy vcelku. Vědecká veřejnost i křesťanská církev o převratnosti studie pochybují. Odborníci napadají i serióznost časopisu High Times, který je dlouhodobě znám jako aktivní propagátor marihuany. Pomazání oleji se navíc v křesťanství rozšíří až zhruba o tři sta let později po Kristově smrti.

Konopí by podle španělských vědců mohlo léčit mozkové nádory

2004-10-05T10:06:00.000+02:00

Konopí by mohlo sehrát klíčovou roli v novém způsobu léčby zhoubných mozkových nádorů. Výtažek z této drogy totiž dokáže zpomalit vývoj krevního řečiště, které zásobuje nádor. Vyplynulo to z nejnovějšího výzkumu španělských vědců, o kterém informuje odborný časopis New Scientist.
Odříznutí přívodních cest krve vyživující nádor je jedním z nejmodernějších způsobů léčby rakoviny, který momentálně zkoumají vědci. Ze španělské studie vyplývá, že cannabinoidy významně snížily růst nádorů u laboratorních myší.Výsledky studie jsou dosud předběžné, upozornila Cristina Blázquezová z týmu španělských vědců na madridské univerzitě. "Je to ale rozhodně dobrý začátek výzkumu, ve kterém budeme pokračovat," ujistila v rozhovoru pro časopis New Scientist.

Objektivní účinky THC

2004-09-29T00:32:00.000+02:00

Kromě účinků na psychiku THC pochopitelně způsobuje i některé dočasné fyziologické změny. Dle mých informačních zdrojů to jsou:

rozšířené zornice
zarudlé oči
zrychlený puls
zvýšená chuť k jídlu, zejména na sladké
pot páchnoucí po spálené trávě či listí

Všechny položky tohoto seznamu (až na tu chuť k jídlu, která je během intoxikace velmi častá) jsou značně diskutabilní. Výskyt zarudlosti očí a páchnoucího potu je věc krajně nepravděpodobná (zřejmě ani nesouvisející s THC).
Z užívání cannabis plynou i nějaká zdravotní rizika. Většinou vyplývají ze způsobu aplikace - pokud uživatel marihuanu kouří, tak mu hrozí podobná nebezpečí jako kuřákovi běžných cigaret - dehet z konopí navíc obsahuje více karcinogenních látek než cigarety. Je ale nutné si uvědomit, že málokdo kouří 20 a víc jointů (!) denně, takže pravidelný kuřák marihuany je na tom pořád lépe než průměrný kuřák cigaret. Samotné účinné látce cannabis - THC nebyly přes mnoho výzkumů prokázány negativní účinky na lidský organismus. S velkou rezervou je třeba brát tvrzení, že ten, kdo začne užívat marihuanu, téměř automaticky přejde na opiáty - to je nesmysl !

Subjektivní účinky THC

2004-09-29T00:30:00.000+02:00

Účinky THC na lidskou psychiku se liší individuum od individua. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Většinou ale platí, že při prvních použitích se nemusí dostavit žádný pozitivní efekt. Ovšem po několika intoxikacích lze už téměř jistě očekávat žádoucí zhulenost. Ta při kouření nastoupí do několika minut po aplikaci. Prvním projevem zhulenosti je subjektivní zpomalení všeho dění (zejména vlastních pohybů a myšlenek). Člověku připadá, že vzduch jakoby zhoustl a on v něm jen zvolna proplouvá místo toho, aby prováděl všechny ty běžné nervózní cukavé pohyby. Vznik jakési kontinuity se netýká jen tělesných pochodů, ale i myšlenek. Ty vznikají daleko větší rychlostí než obyčejně. Někdy je člověk schopen držet nečekaně dlouho linii určité myšlenky a dojít tak v daném myšlenkovém pochodu mnohem dál než v "reálu". Jindy je naopak pocitů a dojmů tolik, že je nemožné se kterémukoliv z nich věnovat hlouběji.
Člověk pod vlivem THC je schopen zaměřit svou pozornost na část prožívaného (ať už se jedná o myšlenku nebo nějaký vizuální či jiný vjem). Tato tendence vnímat část subjektivní reality hlouběji a důkladněji než to ostatní se u člověka, který je právě high, projevuje prostě tím, že je "mimo". Jeho schopnost vést například rozhovor není snížená - pokud chce, může se chovat naprosto normálně (jak nesnášim tohle slovo !), ale nebude to dělat, protože se jedná o nesmyslnou křeč. Raději se potopí do svých myšlenek a okolí téměř nevnímá. Jindy se ovšem nemusí tahle meditativní nálada vůbec dostavit - může přijít jednoduchá sdílná vysmátost, pro kterou trávu používá naprostá většina jejich konzumentů.
Dalším z obvyklých efektů THC je mnohonásobné zvýšení představivosti. Při zavřených očích přícházejí bez jakékoliv vědomé snahy propracované obrazy. Ty většinou nebývají statické, ale dost (...) pohyblivé. Sekvence bývají natolik zajímavé a strhující, že člověk může klidně vydržet se zavřenýma očima i několik hodin.
Často se též dostavuje jakási hypercitlivost. Člověk pak vše vnímá daleko intenzivněji a s větší hloubkou. Informace dodávané smysly získavají novou kvalitu a vyšší intenzitu. Potom může například působit neuvěřitelné potěšení přejíždět rukou po rozmanitých površích, poslouchat svůj dech nebo kroky...

Popis a výskyt

2004-09-21T11:39:00.000+02:00

Botanická klasifikace konopí byla po dlouhou dobu nejasná, protože botanici se nemohli shodnout na příslušné čeledi. Vědci řadili konopí nejprve do čeledi kopřivovitých (Urticaceae) a později do čeledi morušovníkovitých (Moraceae). Dnes se konopí obvykle zařazuje do zvláštní čeledi konopovitých (Cannabaceae), kam vedle konopí patří pouze chmel (Humulus). Také klasifikace celého rodu je poměrně složitá a nejednotná. Velmi často se uvádějí tři druhy, a to konopí seté - Cannabis sativa (Linné 1737), konopí indické - Cannabis indica (Lamarck 1783) a konopí plevelné - Cannabis ruderalis (Janischewsky 1924). Tyto tři druhy konopí se od sebe liší vzrůstem, vlastnostmi nažek a zejména zásadními rozdíly ve struktuře dřevnatého oddenku. Od těchto tří druhu, tedy lépe řečeno - od prvních dvou druhů, byla vyšlechtěna řada variet (viz odkaz na konci této stránky). Jiná botanická klasifikace uvádí, že rod Cannabis je pouze jeden velmi variabilní druh, Cannabis sativa, s dvěma poddruhy, sativa a indica. Všechny druhy konopí sice obsahují sloučeniny kannabinolu, nicméně i mezi jednotlivými druhy mohou být obrovské rozdíly.
Tento rod je zastoupen jednoletými a většinou dvoudomými bylinami (=mají jak samčí tak samičí rostliny). Kořen je kůlový dosahující hloubky až 2 m, přesto je v poměru k velké hmotě nadzemní části poměrně slabě vyvinutý. Lodyha je přímá, lysá nebo chlupatá, většinou čtyř až šestihranná a někdy rýhovaná. Dosahuje výšky od 0,3 do 6 m, s 7-15 internodii a je více či méně větvená.
Listy jsou dlouze řapíkaté s vytrvalými palisty, na bázi lodyhy vstřícné, výše nejčastěji střídavé s čepelí tří až jedenáctičetnou. Lístky úzce podlouhlé, k oběma koncům zúžené, na okrajích pilovité, dlouze zašpičatělé. Na líci jsou tmavě až šedozelené, drsné, na rubu pak chlupaté až olysalé, šedavě zelené a slabě drsné.
Samčí rostliny, jsou méně vzrůstné a štíhlejší, mají světlejší listy a dozrávají o 4 až 6 týdnů dříve než rostliny samičí. Samčí květy (na obrázku nahoře) vyrůstají v řídkých úžlabních nebo vrcholových latách. Mají pětičetné bělavé, žluté nebo nazelenalé okvětí a pět tyčinek s tenkými nitkami. Převislé prašníky praskají vrcholovou štěrbinou. Tyto rostliny produkují takové kvantum pylu, že jejich oplodnění není vůbec závislé na hmyzu.
Samičí rostliny, tzv. hlavaté, jsou statnější, více olistěné a temně zelené. V úžlabí listů mají svazečky stopkatých květů (na obrázku dole) se zelenavým srostlým okvětím. Uvnitř je dvouplodolistý pestík se dvěma červenými bliznami, semeník je svrchní, jednopouzdrý, s jediným vajíčkem. Květ je částečně obalen podpůrným listenem, který může být svrchu porostlý žláznatými chlupy, vylučujícími pryskyřici. Samičí rostliny jsou jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska obsahu psychoaktivních látek významnější.
Divoce rostoucí konopí vytváří samice a samce v poměru zhruba 1:1. Tento poměr lze však měnit pomocí změny podmínek růstu až na 9:1. Čím více má například rostlina světla, tím více je samic. Naopak čím bývají podmínky horší tím více bývá samců. Výjimečně, zejména v extrémně špatných životních podmínkách, se vyskytují i rostliny oboupohlavní - "hermafroditi".
V průběhu tvorby plodu se mění podpůrný listen v chrupavčitý obal, který uzavírá vejcovitou až kulovitou, mírně zploštělou nažku. Ta je asi 2-5 mm dlouhá a 2-4 mm široká s povrchem bělavým, šedým, hnědým nebo černým, často s mozaikovitou kresbou. Poněvadž oplodí srůstá s osemením v praxi se nerozlišuje plod a semeno. Má poměrně malý endosperm a velké podkovovitě zakroucené embryo. Na bázi plodu je více či méně zřetelná zúžená zóna, tzv. oddělovací vrstva, která se vyskytuje zejména u planě rostoucích druhů. Pokud jsou semena uchovávána v suchu, při teplotě pod 60 °C zůstávají použitelná mnoho let.
Hmotnost 1000 semen kolísá mezi 10-29 gramy, především v závislosti na druhu a podmínkách prostředí.
Původním domovem konopí je pravděpodobně centrální Asie, odkud se díky své pěstitelské nenáročnosti rozšířila prakticky po celém světě, především pak v oblastech s teplým klimatem. Pěstuje se však i v evropských podmínkách včetně České republiky. Přestože se u nás lze s pěstováním konopí setkat prakcicky ve všech částech země, nejvíce se mu daří v oblastech severní a jižní Moravy, kde konopí dosahuje nejvyšší kavality co do obsahu psychoaktivních látek.

2004-09-21T11:34:00.000+02:00

Název česky: Konopí indické, K. seté, K. rumištní (plevelné)

Název latinsky: Cannabis indica, C. sativa L., C. ruderalis

Lidový název, slang: Hašiš, Marihuana, Marijánka, Maruška, Konopice, Penák, Pěnek, Pěnka, Pramen štěstí, Tabák smíchu, Tráva, Hanf, Grass, Hempe, Knaster, Hemp pot, Mary Jane, Weed, Bhang, Charras, Ganja, Parvati, Siddhi, Al Haschisch, Qunnubu, Dagga, Hierba Santa, La Mona, Marijuana, Maconha, Habibabli, Kif, Anaša, Da Hola Herb

Čeleď: Konopovité, Cannabaceae